top of page

Doporučení pro vedení a bezpečné ukotvení expresivních workshopů, možné kroky v případě silné emoční reakce

  • Obrázek autora: Petra Šobáňová
    Petra Šobáňová
  • 1. 5. 2024
  • Minut čtení: 2


Před workshopem

 

Zvažte hloubku techniky – Projekce a imaginace otevírají silné obrazy. Volte techniky, které pracují symbolicky, metaforicky, s možností odstupu.

 

Struktura – Každou fázi aktivity promyslete i s ohledem na návrat. Uvolnění by mělo být následováno integrací.

 

Během workshopu

 

Uzemnění a tělesná kotva – Zařaďte momenty, které vedou účastníky zpět do těla (např. všímavost na dech, dotyk země, krátký pohyb).

 

Pomalý přechod mezi fázemi – Nezrychlujte přechody z imaginace k reflexi, dopřejte čas návratu.

 

Citlivé vedení reflexe – Otázky formulujte otevřeně, vyvarujte se tlaku: „Kdo chce sdílet?“ místo „Všichni byste měli sdílet. Řekni, co jsi zažila.“

 

V případě silné emoční reakce

 

Co může nastat:

pláč, mlčení, stažení, zmatení, potřeba odejít, panika, neklidné tělo, kolaps, chvění

 

Možné kroky facilitátora:

 

  1. Zůstaňte klidný a přítomný – Emoce nejsou selhání.

  2. Oslovte šetrně (např. „Chceš, abych s tebou zůstal/a?“ / „Mám ti přinést vodu?“)

  3. Umožněte ticho, dopřejte čas. Nespěchejte s verbalizací.

  4. Nabídněte fyzické uzemnění: sednout si na zem, dotknout se země, zhluboka dýchat, obejmout sebe nebo polštář.

  5. Zeptejte se, co účastník potřebuje: být o samotě / s někým / projít se / položit se

 

Co nedělat:

 

Neptat se naléhavě a vtíravě „Proč vlastně pláčeš?“ nebo „Co se ti stalo?“.

Nezlehčovat („To bude dobré“ může být zraňující).

Nevnucovat objímání nebo fyzický kontakt.

 

Po workshopu

 

Nabídněte možnost individuálního rozhovoru.

 

Zajistěte „uzemňující závěr“: jednoduchý dechový cvik, pohyb, volba pocitové karty, kresba, společný rituál

 

Zeptejte se skupiny, s čím odcházejí. Ale dejte prostor mlčet – „Můžeš sdílet nebo jen být“.

 

Kdy vyhledat odborníka?

 

Pokud účastník:

  • opakovaně zažívá disociace, paniku nebo mluví o traumatické vzpomínce,

  • projeví známky hlubší psychické nestability (např. strach z návratu do reality, depersonalizace),

  • svěří, že zvažuje sebepoškozování nebo má temné myšlenky, které ho děsí.

 

Jednejte opatrně, ale zodpovědně. 

 

Vyjádřete podporu, doporučte krizovou pomoc nebo odborníka. Můžete říci: „To, co říkáš, je důležité. Chtěla bych ti nabídnout kontakt na člověka, který se tím zabývá profesionálně.“

 

 

Článek je součástí metodické podpory pro pedagogy v rámci programu Pečuji o sebe a Startovacího balíčku pro učitele. Před realizací námětů a metod doporučovaných portálem Pečuji o sebe doporučujeme pečlivé prostudování tohoto metodického balíčku. V případě zájmu o konzultaci nebo proškolení kontaktujte tým Pečuji o sebe.

 

 

Připravil tým Pečuji o sebe, autorka Petra Šobáňová

Foto: Tereza Bendová

 

 

Comments


bottom of page