Květina jako nástroj sebeuvědomění a sebereflexe

Úvod k aktivitě

Aktivita, která je v tomto textu prezentována, se zaměřuje na květinu jako prostředek, pomocí něhož můžeme rozvíjet své sebepoznání a sebereflexi. Účastníci v průběhu celého procesu pracují se svou osobností, uvědomují si své vlastnosti, pocity či potřeby a skrze svoji kreativitu zhmotňují vlastní zpodobnění květiny, která je odrazem všeho výše zmíněného.

Květina se tak stává určitým osobním symbolem, skrze který je vztažen nejen k sobě samému, ale lze ho využít jako komunikační prostředek s okolím a dalšími jedinci. Aktivita se tak inspiruje ve fenoménu tzv. květomluvy, která je s naší kulturou spojen už od nepaměti. Skrze květinu (její tvar, barvu apod.) děkujeme, blahopřejeme nebo se naopak loučíme a vzpomínáme. Význam květin je v tomto ohledu velmi silným dorozumívacím prvkem, který nám pomáhá se vyjádřit a sdělit komukoli své pocity. S motivem květin se také setkáváme v mnohých příbězích, pohádkách, pověstech, kde rovněž plní symbolickou úlohu a též jsou nositeli určitých hodnot.

Vzpomeňme například na růži z Malého prince, Stromovouse z Pána prstenu, Groot ze Strážců galaxie nebo naši Makovou panenku. V tomto ohledu získávají květiny (rostliny obecně) lidské vlastnosti a prvky chování, které jsou nám v různých situacích a scénářích předkládány a můžeme si je tak více zosobnit. Především je zde cíleno na mladší generaci, která se teprve učí s prvky chování a jednání seznamovat. Ale i dospělí se neustále učí a reflektují své chování a jednání. 

Pro prezentovanou aktivitu jsou květiny či rostliny důležitým odrazovým bodem pro práci se sebou samým. Pomocným materiálem k nastartování vlastní imaginace a celého procesu poslouží ilustrace Lea Lionniho (1910-1999) z jeho knížky Paralelní botanika (z ital. La botanica parallela). Lionni ve své knížce pracuje s imaginativní říší květin a rostlin, kde se snoubí prvky reálného světa s imaginativním a čtenář se pohybuje na pomezí až sci-fi příběhu podpořeného vědeckým popisem každé rostliny. Ilustrace vypodobňují květiny fantaskních tvarů, kdy nám některé připomínají dávnověké fosilie, mikroskopické parazity nebo rostliny z jiného vesmíru.

Aktivita a její fáze

1.      Fáze – Imaginativní činnost (check-in)

S účastníky vytvoříme diskusní kruh, v jehož středu rozložíme Lionniho ilustrace paralelních rostlin. Zahájíme úvodní část aktivity, která se vztahuje ke zmíněné květomluvě, kde reagujeme na tvary, detaily a celkovou vizuální podobu. Můžeme se ptát: Jak na nás dané květiny působí? Co nám připomínají? Jaká může být jejich symbolika? Co mohou vyjadřovat? Jaké mohou mít vlastnosti? Kam bychom je zařadili? (např. podmořský svět, les, vesmír…). Společně nad těmito oblastmi diskutujeme, případně si účastníci mohou vybrat rostlinu, která je jim nejbližší a uchovat si u sebe až do konce a využít ji v dalších fázích aktivity.

2.      Fáze – Tvůrčí činnost – Zhmotňování květiny

Úvodní diskuse má účastníkům pomoci s uvědoměním si určitých oblastí, které pro ně budou nadále aktuální a budou je skrze tvůrčí činnost rozvíjet. Cílem druhé fáze je zhmotnit svou vlastní květinu, která vizualitou bude odkazovat na určité osobnostní rysy, vlastnosti či aktuální náladu, pocity nebo emoce. Tvarem můžeme odkázat například na fyzický vzhled (výšku, štíhlost, eleganci…), různými detaily na prvky chování (například květy mohou symbolizovat otevřenost, milou povahu, snahu se zalíbit; trny například mohou odkazovat k určitému upozornění, nebo potřebě obrany…). Výtvarným materiálem, který poslouží k realizaci květiny, je keramická hlína. Samotná práce s ní vede nejen k rozvoji prostorového myšlení a motoriky, ale též má stimulační a relaxační účinek. Pokud k těmto prvkům přiřadíme dané téma, získáváme jedinečný osobní prostor, v němž se můžeme rozvíjet.

Pozn. Daná aktivita byla realizována v „živější třídě“ a v této realizační fázi, při práci s hlínou, se i ti nejproblematičtější žáci uklidnili a soustředili na tvorbu vlastní květiny.

3.      Fáze – Závěrečná diskuse (check-out)

Jakmile se nám květiny zhmotní, můžeme přistoupit k závěrečné části aktivity. Opět můžeme využít diskusního kroužku a popsat vzniklé práce. Účastníci mohou (ale i nemusí) sdílet své pocity nejen ke své květině, ale i k procesu tvorby. Můžeme popsat jednotlivé části, detaily, sdílet danou symboliku k nim se vztahující. Můžeme také nejdříve nechat účastníky reagovat a rozvinout volnou diskusi. Využít nejdříve jejich prvotní dojmy k dané rostlině a poté teprve dát prostor autorovi, aby ozřejmil, zda se se ostatní dokázali naladit nebo naopak poskytli jiný úhel pohledu. Můžeme využít i cíleně mířené otázky např. Jak bys svou květinu pojmenoval/a? Jaké má vlastnosti? Co ji nejvíc prospívá? Co ji vadí? V jaké prostředí se jí nejlépe daří? Je něčím zvláštní/originální?

Pozn. Se zmíněnou třídou jsme využili možnosti květiny nakreslit a vytvořit tak v duchu Lionniho určitý příběh nebo „návod pěstování“.

Důležité je dbát na osobní prostor každého účastníka a nenutit k vyjádření, jelikož někomu může postačit se pouze účastnit jako pozorovatel a věnovat energii především tvůrčí činnosti (která je pro něj/ní zásadním okamžikem poznání) a nesdílet potřebu ozřejmovat vzniklou práci. V závěru se snažíme o zpětnou vazbu: Jaký přínos pro ně aktivita měla? Byla nějaká část náročná? Uvědomil jste si něco? apod…

4.      Fáze – Barevné zpracování (nepovinná část)

V této fázi můžeme nadále rozvíjet sebepoznání a sebereflexi a rostlinu jako takovou zhmotnit v trvalý produkt aktivity. S využitím barev, jako další nositeli dalších informací, pracujeme na dalším rozvoji osobnosti. Symbolika barev je též fenoménem a v tomto ohledu má květomluva svá vlastní pravidla. Ty můžeme pro naše potřeby respektovat nebo si v závislosti na aktivitě účastníků určit vlastní hodnoty, vlastnosti nebo emoce, které budou barvy vyjadřovat. V závislosti na dohodnutých barevných atributech si účastnici barevně zpracují své květiny podle toho, čeho nejvíc si v životě váží, co je pro ně typické, jaké emoce a vlastnosti jsou jim blízké…a také danou barvu mohou přiřadit ke konkrétním částem květiny např. modré kořeny mohou symbolizovat potřebu/nebo aktuální klidné zázemí (interpretačních rovin může být bezpočet a každý si vytvoří vlastní verzi).

Pozn. U této fáze můžeme počítat s různými verzemi fáze s určitými možnostmi časového horizontu: 1. pokud v rámci práce s keramickou hlínou a jejím kolorováním využijeme engoby, tak můžeme celou aktivitu i s check-outem zvládnout tzv. na jeden zátah (rostliny po proschnutí hlíny vypálíme a můžeme účastníkům po pár dnech předat); 2. pokud chceme využít glazury, tak musíme počítat s delším časovým horizontem v rámci kolorování a aktivitu můžeme rozvinout ve dva (popř. tři celky – modelování, kolorování, závěrečnou diskusi), v tomto případě je důležité dbát na opětovné nabuzení atmosféry a navazování na dané téma; 3. můžeme využít i jiné druhy barev, ale opět musíme počítat s výpalem keramiky, tudíž se aktivita protáhne na další sezení.

5.      Fáze – Průzkum vztahů (nepovinná část)

Pracujeme-li s kolektivem (zvláště pak s třídním, dětskou skupinou, ale i dospělými jedinci), tak jsou důležitým tématem vztahy mezi jednotlivci, dynamika skupiny a zároveň i individualita každého jako součást skupiny.  Téma rostlin můžeme tedy využít i jako jakýsi sociometrický nástroj. Vzniklé květiny zosobňující osobnost každého jedince lze seskládat k sobě například na základě určitých otázek např. S jakou květinou si ta tvá nejvíce rozumí? (viz dokumentace realizace níže). Formulaci otázek můžeme volit podle aktuálních témat. Můžeme vytvořit vprostřed debatního kroužku barevná pole (pomocí papíru nebo látky), kam mohou jedinci své květiny pokládat na základě různých dotazů (viz vizualizace níže – forma ano X ne) 

Příklad vizualizace

Otázka: „Udělalo ti dneska něco radost?“

Pozn. pro ilustraci aktivity využíváme ilustrace Lea Lionniho

Závěrečné shrnutí

Aktivita v průběhu jednotlivých fází cílí na rozvoj osobnosti a schopnost sebereflexe. Odrazovým můstkem a projekčním materiálem pro imaginaci jsou využity ilustrace Lea Lionniho a skrze úvodní práci s tímto materiálem je možné navodit potřebnou atmosféru pro vlastní tvůrčí poznávací proces. Předchozí části popisující jednotlivé fáze mohou posloužit jako návod na využití dané aktivity, ale také jako inspirace na její další modifikaci. Obrazové ukázky doplňující celý text přibližují realizaci a její využití v praxi (v tomto případě ve školním prostředí na 2. stupni ZŠ).

Text a fotografie: David Kadlec