Jak vypadá stopa pohybu? Dá se rytmus těla zachytit kresbou? A co se stane, když se kreslení promění z jemné práce ruky v celotělový pohyb, který připomíná tanec, gesto nebo spontánní hru? Tento námět propojuje kresbu, pohyb, tělesné vnímání a skupinovou spolupráci. Účastníci při něm zachycují pohyb přímo do velkého formátu papíru pomocí uhlu, voskovky nebo jiného měkkého kreslicího materiálu. Kresba zde vzniká jako stopa energie, rytmu a tělesného gesta bez předem daného výz

Může být obyčejná chůze kresbou? Co vznikne, když člověk opakovaně prochází podél dlouhého pásu papíru a jeho pohyb zanechává stopu v podobě vrstvených linií? A jak se proměňuje naše vnímání času, rytmu a těla, když se kreslení propojí s performativním gestem a když trvá v čase? Tento námět vychází z inspirace performativní kresbou české umělkyně Inge Koskové, která ve své tvorbě dlouhodobě pracuje s linií, rytmem, opakováním a tělesným pohybem. Inspiruje se hudbou, přírodou,

Mnohé pocity neumíme hned převést do slov. Než se z nich stane jasně pojmenovaná emoce nebo myšlenka, projevují se často nejprve v těle: tlakem na hrudi, sevřením v krku, neklidem v žaludku, napětím v ramenou, chvěním, únavou nebo naopak příjemným teplem a uvolněním. Psychologie i přístupy zaměřené na práci s tělem dlouhodobě upozorňují, že psychické prožívání a tělesné reakce spolu úzce souvisejí. Tato jednoduchá expresivní metoda vede žáky a žákyně k tomu, aby obrátili pozo