Během školního roku připravíme velké množství rozličných aktivit, zažijeme a nasbíráme desítky zážitků, rozhovorů a drobných momentů, které se v každodenním rytmu školy rychle ztrácejí. Jednotlivé zkušenosti by pro nás však neměly tvořit izolované události. Chtěli bychom je chápat jako kontinuální narativ. Postupně bychom je měli propojovat do osobních příběhů, prostřednictvím kterých porozumíváme více sobě samým, druhým lidem i světu kolem nás. Právě schopnost vracet se k tě

Pracovní list Co mi ukázal můj Večerní deník a návrh vyučovací jednotky navazuje na dvacetidenní práci žáků s naším Večerním deníkem. Žáci si během tohoto období doma samostatně zaznamenávali své večerní prožívání, tělesné naladění, spánkové návyky, ranní pocit svěžesti i drobné momenty vděčnosti a péče o sebe. Závěrečný list jim pomáhá vrátit se k celé zkušenosti s odstupem a porozumět tomu, co se během dvaceti dní ukázalo. Cílem hodiny by neměla být kontrola, zda byl deník

OECD nabízí několik nástrojů pro měření wellbeingu, jež jsou dostupné on-line. Jde o pohled týkající se nikoliv osobního, subjektivního vnímání vlastní životní spokojenosti, ale o pohled na život jednotlivce žijícího v určitém regionu nebo zemi ve srovnání s regiony a zeměmi jinými. Tento nástroj je užitečný zejména pro uvědomění, že podmínky, v nichž žijeme a připadají nám samozřejmé, nejsou pro mnoho jiných regionů dostupné. Vážíme si dostatečně blahobytu, v němž žijeme? Ja

„Jak se máš?“ zeptá se vás známý, který jde kolem. Odpovídáte urychleně a zaskočeně: „Tyjo, asi celkem dobře.“ Jistí si ale nejste. Na co se vlastně ptáme, když pokládáme otázku z prvního řádku? Na první pohled jednoduchá otázka se při hlubším prozkoumání rozpadá do mnoha vrstev. Někdo mluví o zdraví, jiný o vztazích, další o klidu nebo pocitu, že v životě cítí smysl. Tyto odpovědi jsou důležité, protože vycházejí z osobní zkušenosti. Zároveň ale zůstávají necelistvé a sk

Aktivita, která je v tomto příspěvku představena, vznikla na základě vypozorovaných situací vycházejících z pedagogické praxe na základní škole. Jedná se především o situace vzniklé na druhém stupni, kde jsou emoční projevy mladých jedinců velmi intenzivní. Není se čemu divit, vždyť z vývojového hlediska je emoční nestabilita žáků na druhém stupni základní školy běžným a přirozeným jevem. Jedinec si v období pubescence buduje vlastní identitu, prochází fyzickými a psychickými

Emoce jsou neoddělitelnou součástí našeho života. Jsou hybateli našeho chování a iniciují naše jednání. Již od dětského věku bychom měli být vedeni k tomu, abychom své emoce rozpoznávali, pojmenovávali a učili se, jak s nimi pracovat. Zvláště v předškolním a školním věku, kdy se skrze socializaci stáváme součástí dané společenské skupiny, je důležité se svými emocemi intenzivně pracovat a také být vnímavý k emocím druhým. Výuková jednotka, která je níže představena, se zaměřu

Ve školním prostředí se často soustředíme na výkon, výsledky a plnění úkolů. Méně prostoru bývá věnováno tomu, co student či studentka skutečně potřebuje, kde se cítí bezpečně, co jim dodává vnitřní oporu a jaké hodnoty jsou pro něj důležité. Právě práce s těmito tématy může významně podpořit wellbeing, sebepoznání i kvalitu vztahů ve třídě. Námět „Můj prostor“ propojuje reflexi hodnot, expresivní tvorbu, práci s tělem a imaginaci. Studující během aktivity vytvářejí symbolick

Emoce a prožívání se promítají do těla, dechu, držení, pohybu i do způsobu, jakým vnímáme sami sebe a vztahy kolem nás. Současná psychologie i přístupy zaměřené na práci s tělem upozorňují, že emoce mají svou tělesnou stopu a že schopnost je rozpoznávat, reflektovat a bezpečně vyjadřovat souvisí se sebepoznáním, emoční regulací i psychickou odolností. Námět do výuky s názvem Emocionální autoportrét je určen starším adolescentům a studentům. V tříhodinovém formátu propojuje mo

Portál Pečuji o sebe přináší svým čtenářům tip z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci k tématu zvládání náročných situací, k nimž bezesporu patří nemoc a lékařská vyšetření. Když dítě ví, co ho čeká, návštěva lékaře nebo vyšetření v nemocnici mohou být snadnější. Právě z této myšlenky vychází diplomový projekt Barbory Demlové, studentky navazujícího magisterského programu Speciální pedagogika – poradenství na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Jak pracovat s náročným chováním žáků bez křiku, bezmoci a neustálých trestů? Jak vytvářet ve třídě bezpečné a předvídatelné prostředí, které podporuje vztahy, motivaci i učení? A jak porozumět tomu, co nám vlastně dětské chování sděluje? Právě těmto otázkám se věnuje nová publikace Radky Hájek Behaviorální management ve třídách, která nově vychází v edici Pečuji o sebe. Autorka, která se dlouhodobě věnuje behaviorální analýze a práci s dětmi s náročným chováním, nabízí srozu

Jak se cítíme ve škole? Kde zažíváme bezpečí, klid a přijetí — a kde naopak napětí, tlak nebo osamění? Některé zkušenosti se vyslovují těžko. Někdy je jednodušší je zakreslit, barevně označit nebo sdílet prostřednictvím společné mapy. Přinášíme tip na to, jak takovou mapu vytvořit s žáky a žákyněmi ve škole a jak s ní dál pracovat. Metoda kolektivní pocitové mapy patří mezi jednoduché, ale velmi nosné wellbeingové aktivity, které umožňují zachytit subjektivní prožívání školní

Na platformě Pečuji o sebe je k dispozici soubor journalingových listů Moje hodnoty, který pomáhá mladým lidem přemýšlet o tom, co je pro ně v životě opravdu důležité a jaký je jejich vztah k obecně lidským hodnotám. Soubor je možné zdarma stáhnout na webu platformy a využít jej ve škole, v hodinách wellbeingu, osobnostní a sociální výchovy, etické výchovy, občanské výchovy, třídnických hodinách i při individuální sebereflexi. Soubor obsahuje 30 deníkových listů, které jsou k

Na platformě Pečuji o sebe je nově k dispozici soubor journalingových listů Mé zdraví, který podporuje pravidelnou sebereflexi v oblasti tělesného i duševního zdraví. Soubor je možné zdarma stáhnout na webu platformy a využít jej ve škole, v třídnických hodinách, ve výuce wellbeingu, výchovy ke zdraví, občanské výchovy, osobnostní a sociální výchovy i při individuální práci žáků a studentů. Soubor obsahuje 30 journalingových listů, z nichž každý nabízí krátké úvodní zamyšlení

Na platformě Pečuji o sebe je nově k dispozici soubor journalingových listů Já a společnost, který propojuje péči o wellbeing s tématem aktivního občanství, demokratické kultury a odpovědnosti za svět, ve kterém žijeme. Soubor je možné zdarma stáhnout na webu platformy a využít jej ve škole, v třídnických hodinách, ve výuce občanské výchovy, základů společenských věd, wellbeingu, etické výchovy i při individuální sebereflexi. Soubor obsahuje 30 listů, které vedou k pravidelné

Téma emocí patří k důležitým součástem wellbeingově orientovaného vzdělávání i rozvoje socio-emočních kompetencí. Schopnost rozpoznávat vlastní prožívání, hledat pro něj vyjádření a bezpečně jej sdílet souvisí se sebepoznáním, vztahy, duševní hygienou i psychickou odolností. Připravený námět nabízí inspiraci pro výuku na druhém stupni ZŠ, středních školách i v neformálním vzdělávání. Využívá expresivní přístupy, reflexi, práci s tělem, dialog i výtvarnou tvorbu jako prostředk

Stojíš před důležitým obdobím. Maturita, přijímačky, rozhodování o tom, co dál. Možná máš jasno, možná váháš, možná cítíš tlak z okolí i sám/sama na sebe. Právě pro tebe vznikla Desetidenní výzva pro maturanty od Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výzva je krátký program, který ti během deseti dnů pomůže zastavit se a zamyslet se nad sebou – nad tím, co tě baví, v čem jsi silný/á, co je pro tebe důležité a jakými směry se můžeš dál vydat. Nečekej testy ani

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci se i v roce 2026 zapojuje do celostátní iniciativy Týden pro wellbeing, která každoročně upozorňuje na význam péče o duševní zdraví, vztahy a psychickou odolnost v různých oblastech společnosti — včetně školství. Týden pro wellbeing propojuje odborníky, instituce, školy i veřejnost a otevírá prostor pro sdílení dobré praxe, vzdělávání a prevenci v oblasti wellbeingu. Aktivity platformy Pečuji o sebe… a své žáky jsou důležitý

Napětí v těle a psychický stres Možná sis všiml/a, že když si lehneš do postele, hlava by chtěla spát, ale tělo zůstává napjaté. Ramena jsou stažená, čelist sevřená, nohy neklidné. Tělo jako by ještě bylo „ve dne“, i když už je noc. Progresivní svalová relaxace je jednoduchá a ověřená metoda, která pomáhá tělu přepnout z režimu bdělosti do režimu odpočinku. Vychází z poznání, že psychické napětí se vždy odráží v napětí svalů — a že platí i opačný směr: když se uvolní tělo, my

Možná máš zkušenost s tím, že když si večer lehneš, tělo by chtělo odpočívat, ale hlava jede dál. Nebo naopak usneš rychle, ale spánek je neklidný a ráno se cítíš unaveně. Pokud se to děje, neznamená to, že děláš něco špatně nebo že bys „neuměl/a spát“. Spánek není dovednost, kterou je potřeba zvládnout, ale přirozený proces, kterému někdy nevědomky bráníme. Myšlenky Jednou z věcí, které mohou usínání ztěžovat, jsou myšlenky. Večer se často vracejí starosti, plány, obavy ne

Tento článek je součástí cyklu popularizačních textů doprovázejících edukační plakáty určené pro starší adolescenty a mladé dospělé. Série vzniká na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Pečuji o sebe a nabízí školám odborně podložené informace o duševním zdraví a praktické techniky zvládání zátěže. Plakát „Přemýšlím. Pořád. Až moc. Prostě overthinkuju.“ se zabývá fenoménem nadměrného přemítání, které v psychologii označujeme jako ruminaci. Jde

Emoce jsou základní součástí lidské zkušenosti, nikoli slabost nebo „dívčí věc“. Tento článek je součástí cyklu popularizačních textů, které doprovázejí vzdělávací plakáty určené do tříd pro starší adolescenty a mladé dospělé. Série vzniká na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Pečuji o sebe a reaguje na časté mýty o emocích, psychickém zdraví a vztazích, s nimiž se dnešní mladí lidé setkávají. Plakát „Nebul! Kluci nepláčou!“ otevírá téma emoc

Tento článek je součástí cyklu popularizačních textů, které doprovázejí edukační plakáty určené do tříd a učeben starších adolescentů a mladých dospělých. Série vzniká na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Pečuji o sebe a jejím cílem je nabídnout školám odborně podložené informace o duševním zdraví a zároveň poskytnout praktické strategie pro každodenní fungování mladých lidí. Plakát „Moc toho nenaspím…“ upozorňuje na zásadní roli spánku v uč

Tento článek je součástí cyklu popularizačních textů doprovázejících edukační plakáty určené pro starší adolescenty a mladé dospělé. Série vzniká na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Pečuji o sebe a jejím cílem je poskytovat školám odborně podložené informace o duševním zdraví a praktické návody, které pomáhají mladým lidem zvládat zátěž každodenního života. Plakát „Týjo, jsi strašně emocionální!“ reaguje na častý stereotyp, že výrazné emoce

Tento článek je součástí cyklu popularizačních textů, které doprovázejí edukační plakáty určené do tříd pro starší adolescenty a mladé dospělé. Série vzniká na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Pečuji o sebe a jejím cílem je poskytovat odborně podložené informace o duševním zdraví a nabídnout mladým lidem praktické strategie, jak zvládat tlak současné digitální kultury. Plakát „Když nejsem online, něco mi uteče.“ otevírá téma FOMO (Fear of M