Wellbeing
Jak pečovat o wellbeing a co je určující pro životní naplnění a pocit smysluplného života a životní spokojenosti
Wellbeing a jeho různá pojetí a vymezení
Pojem wellbeing se v odborné literatuře objevuje v širokém spektru významů, přičemž nejčastěji bývá spojován s kvalitou života, subjektivním pocitem štěstí a celkovou životní spokojeností. V češtině jej lze přeložit jako hluboké životní uspokojení, životní naplnění, pocit smysluplného života nebo celkovou životní spokojenost. Přesná definice však závisí na kontextu, ve kterém je termín používán. Od roku 2025 je wellbeing rovněž součástí kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání.
Existuje několik hlavních přístupů k vymezení wellbeingu, které se odlišují svým teoretickým zázemím a metodologií výzkumu. Někteří autoři se zaměřují především na subjektivní pohodu jedince, kterou definují jako převažující pocity radosti a pozitivních emocí. Podle tohoto pohledu je wellbeing stavem, kdy člověk zažívá převahu příjemných prožitků nad těmi nepříjemnými a cítí se celkově spokojený se svým životem.
Wellbeing jako hluboké životní uspokojení prodchnuté životním smyslem
Jiný přístup chápe wellbeing jako hlubší životní naplnění, které nespočívá pouze v prožívání radosti, ale zahrnuje také osobní rozvoj, naplňování potenciálu a smysluplnost života. V této perspektivě je důležité nejen to, jak se člověk cítí v daném okamžiku, ale také to, zda jeho život odpovídá jeho hodnotám a dlouhodobým cílům. Další přístupy zdůrazňují sociální a environmentální aspekty wellbeingu, tedy kvalitu mezilidských vztahů, pracovní spokojenost nebo vliv prostředí na psychickou pohodu. Z pohledu Světové zdravotnické organizace (WHO) je wellbeing stavem, ve kterém člověk nejen nepociťuje nemoc, ale aktivně rozvíjí své fyzické a duševní zdraví.
V ekonomických souvislostech se objevuje koncept „wellbeing economy“, který klade důraz na spokojenost, blahobyt a další aspekty společnosti namísto pouhého ekonomického růstu.
Wellbeing jako mnohovrstevnatý koncept
Wellbeing je dynamický a mnohovrstevnatý koncept, který se neomezuje pouze na individuální spokojenost, „pohodu“, ale zahrnuje také širší aspekty sociálního, psychologického a environmentálního zdraví. Vzhledem k rostoucímu zájmu o kvalitu života je důležité hledat holistické přístupy, které propojují různé dimenze wellbeingu a přispívají k jeho hlubšímu pochopení.
Carol Ryff, profesorka psychologie na University of Wisconsin-Madison, jež se proslavila svým výzkumem v oblasti psychologických aspektů wellbeingu, představila v roce 1989 model wellbeingu, který rozlišuje šest klíčových faktorů prokazatelně přispívajících k psychické spokojenosti jedince. Pro podrobnější seznámení s jejím modelem a výzkumem doporučujeme přímo její článek "Happiness is everything, or is it? Explorations on the meaning of psychological well-being", publikovaný v časopise Journal of Personality and Social Psychology.
Model zdůrazňuje, že wellbeing je mnohorozměrný koncept zahrnující více než jen pocity štěstí či pohody. Ryff také vyvinula škály pro měření těchto dimenzí, známé jako Ryff Scales of Psychological Well-Being, které jsou široce využívány ve výzkumu i praxi.
Složky wellbeingu podle Carol Ryff
Carol Ryff vyvinula svůj model wellbeingu prostřednictvím systematického přehledu existujících teorií a výzkumu v psychologii. Analyzovala díla různých autorů a identifikovala společné prvky, které se opakovaně objevovaly napříč těmito teoriemi. Na základě těchto shodných aspektů vytvořila svůj šestifaktorový model.
Ryffová následně empiricky testovala svůj model pomocí různých studií. Výsledky těchto výzkumů potvrzovaly platnost modelu, předmětem diskuse je možný překryv jednotlivých dimenzí.
Tímto způsobem Ryffová vytvořila teoreticky podložený a empiricky ověřený model wellbeingu, který zdůrazňuje multidimenzionální povahu lidského fungování a poskytuje rámec pro další výzkum v této oblasti. Carol Ryff definovala wellbeing jako komplexní koncept sestávající z několika základních složek, které zahrnují:
Sebepřijetí
– pozitivní vztah k sobě samému, přijetí vlastních silných i slabých stránek.
Pozitivní vztahy s ostatními
– budování hlubokých a smysluplných vztahů s ostatními lidmi.
Autonomie
– schopnost se řídit vlastními hodnotami a přesvědčeními nezávisle na vnějším tlaku.
Kontrola nad prostředím
– schopnost efektivně řídit vlastní život a přizpůsobovat se změnám.
Smysluplnost života
– vnímání života jako smysluplného a cílevědomého, duchovní přesah.
Osobní růst
– schopnost růstu, učení se novým dovednostem a realizace svého potenciálu.
Sebepřijetí
Sebepřijetí znamená pozitivní vztah k sobě samému, včetně uznání vlastních silných i slabých stránek. Lidé, kteří mají vysokou míru sebepřijetí, mají realistické sebepojetí a jsou schopni si odpustit své chyby. Takový přístup přispívá k vnitřní stabilitě a duševnímu zdraví.
Nedostatek sebepřijetí může vést k přehnané sebekritice, nízkému sebevědomí a neustálé snaze naplnit nerealistická očekávání. Tento stav může vyústit v emoční stres a pocity nedostatečnosti.
K rozvoji sebepřijetí pomáhá pozitivní sebereflexe, podpora od blízkých osob a zaměření na osobní úspěchy namísto neúspěchů. Praktiky, jako je vděčnost nebo terapeutická práce se sebepojetím, mohou tuto složku wellbeingu účinně posílit.
Pozitivní vztahy s ostatními
Pozitivní vztahy jsou klíčové pro osobní pohodu a psychické zdraví. Podporují pocit sounáležitosti, přinášejí emocionální oporu a přispívají k osobnímu růstu. Silné sociální vazby jsou spojeny s vyšší odolností vůči stresu. Lidé s dobrými sociálními vazbami se cítí méně osamělí a vykazují vyšší úroveň životní spokojenosti.
Absence pozitivních vztahů se může projevit pocity izolace a osamělosti. Nedostatek sociální opory je spojen s vyšší mírou stresu a úzkosti. Kvalitní mezilidské vztahy lze rozvíjet skrze aktivní komunikaci, empatii a ochotu pomáhat druhým.
Rozvoj této dimenze spočívá v budování otevřené komunikace, empatie a aktivní účasti na společenských aktivitách. Pravidelné setkávání s přáteli, zapojení do komunitních projektů nebo dobrovolnictví mohou mezilidské vztahy posílit.
Autonomie
Autonomie znamená schopnost jednat podle vlastních hodnot a přesvědčení bez nadměrného vlivu okolí. Lidé s vysokou autonomií jsou schopni přijímat rozhodnutí nezávisle a cítí se odpovědní za svůj život.
Nedostatek autonomie se projevuje zvýšenou závislostí na názorech ostatních, nejistotou při rozhodování a obavou z nesouhlasu nebo odmítnutí okolí. Takový stav může vést ke ztrátě sebevědomí a pocitu bezmoci.
Rozvoj autonomie podporuje sebereflexe, schopnost stanovit si vlastní cíle a zdravé nastavování hranic v mezilidských vztazích. Pravidelná práce na rozhodovacích schopnostech a sebedůvěře vede ke zlepšení této složky wellbeingu.
Kontrola nad prostředím
Kontrola nad prostředím označuje schopnost ovlivňovat své okolí a přizpůsobovat jej vlastním potřebám. Lidé s vysokou mírou této schopnosti dokáží efektivně řešit problémy, plánovat a přizpůsobovat se změnám v okolí a ve svém životě.
Nedostatek kontroly nad prostředím může vést k pocitu bezmoci a frustrace, což se může projevit v pracovním i osobním životě. Pasivita a pocit neschopnosti měnit situaci mohou negativně ovlivnit wellbeing.
K rozvoji této dimenze pomáhá práce na sebedůvěře, plánování, organizace času a rozvoj adaptability. Schopnost stanovovat si realistické cíle a hledat konstruktivní řešení přispívá k pocitu kontroly nad životem.
Smysluplnost života
Smysl života se pojí s pocitem naplnění a celkovou životní spokojeností. Ti, kdo vnímají svůj život jako smysluplný, mají vyšší motivaci k překonávání obtíží nebo problémů; díky smyslu života můžeme nést pokojně i velké útrapy. Smysluplnost může být spojena s osobními hodnotami, láskou k nejbližším a dalšími hlubokými vztahy, pocit smyslu přináší ale také užitečnost, přínos pro společnost, například skrze dobrovolnictví nebo pracovní nasazení v oblasti, která odpovídá přesvědčení člověka. Pocit životního smyslu souvisí také s duchovním životem člověka.
Absence smysluplnosti života může vést k apatii, depresím a pocitům prázdnoty. Lidé, kteří nenacházejí smysl v tom, co dělají, mohou mít potíže s motivací a zažívat existenciální krizi.
Hledání smyslu se často odvíjí od hodnot, cílů a životních zkušeností. Aktivní zapojení do činností, které člověka naplňují, například práce na dlouhodobých projektech, duchovní rozvoj, spirituální projevy nebo prohlubování vztahů s ostatními, může výrazně podpořit pocit smysluplnosti.
Osobní růst
Osobní růst je proces neustálého učení, rozvíjení dovedností a hledání nových výzev. Lidé, kteří se aktivně věnují vlastnímu rozvoji, mají tendenci být odolnější vůči změnám a vykazují vyšší míru životní spokojenosti. Osobní růst zahrnuje rozvoj jak profesní, tak osobní, přičemž obě oblasti se vzájemně doplňují.
Naopak stagnace v osobním růstu může vést k pocitu frustrace, nudě a nedostatku motivace. Když člověk nemá možnost nebo chuť se rozvíjet, může se dostavit pocit ztráty smyslu a nenaplněnosti.
Podpora osobního růstu spočívá v aktivním hledání příležitostí k učení, rozvíjení sebereflexe a stanovování realistických cílů. Získávání nových zkušeností, studium, cestování nebo osvojení nového hobby mohou výrazně přispět k pocitu naplnění a sebezdokonalení.
Můj wellbeing
Pokud jste si přečetli více o výše uvedených dimenzích wellbeingu, možná přemýšlíte, jak si stojíte. Pro jednoduché zamyšlení a jeho vizualizaci můžete využít náš pavučinový diagram. K dimenzím podle Carol Ryff jsme přidali ještě hmotné zabezpečení a také jsme vyčlenili spiritualitu. Vytvořte svůj aktuální diagram, zamyslete se nad ním a stanovte si svůj osobní cíl. A po čase vše můžete zopakovat. Mění se Váš pocit hlubokého životního uspokojení v čase?
Zjistěte více o dimenzích wellbeingu
Tip na zajímavou přehledovou studii o wellbeingu ve strategických dokumentech a o jeho souvislostech s výtvarnou výchovou, jež vám pomůže zorientovat se v problematice
Výzkum wellbeingu v posledních desetiletích zaznamenal výrazný rozmach a tento koncept se stal součástí vzdělávací politiky mnoha zemí, včetně České republiky. Přehledová studie Petry Šobáňové přináší přehled různých přístupů k vymezení wellbeingu, včetně jeho historických a filozofických kořenů, psychologických modelů a dynamických teorií rovnováhy mezi zdroji a výzvami (s využitím práce kolektivu Dodge et al., 2012). Analyzuje rovněž nejnovější strategické dokumenty WHO, UNESCO a OECD, v nichž se wellbeing propojuje s veřejným zdravím, udržitelností a kvalitou vzdělávání. Na základě těchto poznatků se článek zaměřuje na reflexi toho, jak se wellbeing promítá do české vzdělávací politiky, zejména do Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Hlavních směrů revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Zvláštní pozornost je věnována souvislostem mezi wellbeingem a výtvarnou výchovou. Na základě přehledu výzkumné literatury článek ukazuje, že výtvarná výchova může podporovat psychickou pohodu žáků, přispívat k emoční regulaci, snižování stresu a vytváření bezpečného školního klimatu. Empirické studie potvrzují, že výtvarná tvorba podporuje pozitivní sociální vazby, budování sebedůvěry a pocit autonomie (Zarobe & Bungay, 2017; Barnett & Vasiu, 2024). Současně přispívá k prevenci duševních obtíží a může hrát významnou roli v rozvoji resilience žáků.
Chcete vědět, jaká je úroveň vašeho wellbeingu a kvality života? Vyhledali jsme pro vás tipy na on-line testy!
V současnosti existuje mnoho testů, které měří úroveň wellbeingu nebo poskytují vhled do jeho jednotlivých složek. Mezi nejznámější testy patří dotazník Světové zdravotnické organizace, jehož výhodou je jednoduchost a přístupnost v českém jazyce díky Národnímu ústavu duševního zdraví. Dalším testem, tentokrát složitějším, je test přístupný v anglickém jazyce na oficiálním webu Positive Psychology Center na Pennsylvánské univerzitě, kde působí Martin Seligman, zakladatel pozitivní psychologie. Toto výzkumné centrum nabízí množství testů, jež jsou vědecky ověřené a používají se v akademickém výzkumu. Také OECD nabízí několik nástrojů pro měření wellbeingu, jež jsou dostupné on-line. Jde o pohled týkající se nikoliv osobního, subjektivního vnímání vlastní životní spokojenosti, ale o pohled na život jednotlivce žijícího v určitém regionu nebo zemi ve srovnání s regiony a zeměmi jinými. Tento nástroj je užitečný zejména pro uvědomění, že podmínky, v nichž žijeme a připadají nám samozřejmé, nejsou pro mnoho jiných regionů dostupné. Vážíme si dostatečně blahobytu, v němž žijeme? Jaký by byl náš život bez přístupu k vodě nebo uprostřed válečného konfliktu? Vizualizace OECD se týkají více kvality života podle různých objektivních kritérií, nikoliv subjektivního prožívání, přesto mohou být pro vás užitečné. Ekonomické podmínky a celková kvalita života se zajisté v našem prožívání nějakým způsobem odráží.
Více o tématu wellbeingu
Tipy na cvičení, jež vám pomohou relaxovat a pečovat o své duševní zdraví
Naše stránky nabízejí mnoho praktických pomůcek pro prevenci duševních problémů. Jejich cílem je naučit uživatele pravidelně pečovat o své duševní zdraví a nacházet cesty k hlubokému životnímu uspokojení — wellbeingu. K duševní hygieně patří například relaxace, pozitivní self talk, psaní deníku, reflektování svých stavů a nebo dechová cvičení. Specifickým obsahem naší webové platformy jsou cvičení kreativity a imaginace, jež napomáhají tolik potřebné abreakci a uvolnění tvůrčího potenciálu, který v sobě má každý člověk. Expresivní aktivita napomáhá k uvolnění napětí, k hledání a vyjádření osobních témat a vlastní identity, stejně jako k sebepoznání.
Otázky pro každý den | Tipy pro journaling, jenž je cestou k sebepoznání a wellbeingu
Soubor listů s názvem Moje otázky pro dnešní den obsahuje celkem dvě desítky nápadů pro journaling. Každý list obsahuje alespoň 3 otázky tematicky se vážící k tématům, jako je radost a štěstí, hodnoty, vzory, sny, vděčnost, smích a pláč, strachy a síla, změna, odpuštění, denní snění, osobní cíle apod. Listy můžeme využít jako jednotlivci, když hledáme nápady pro psaní svého osobního deníku, jistě je ale využijí také učitelé, kteří chtějí podpořit své žáky v psaní reflektivního deníku neboli v journalingu. Deník je osobním vyznáním, upřímným monologem se svou duší a ryze intimní cestou k sobě samému. Naše otázky vás mohou přivést k zamyšlení nad otázkami, které jste si možná ještě nepoložili. Jaké budou vaše odpovědi právě dnes?
Navštivte knihovnu našich publikací a obohaťte své znalosti o problematice duševního zdraví a podpory mládeže!
Postupně pro vás budujeme bohatou knihovnu metodických a odborných publikací ke všem tématům našeho webového portálu. Knihovna nabízí jednak naše autorské didaktické prostředky v podobě pracovních listů a karet nebo studijních materiálů a jednak překladové práce. Navázali jsme spolupráci s významnými světovými organizacemi a postupně připravujeme překlady a adaptace metodik, jež se úspěšně využívají v zahraničí. Můžete se těšit na příručky autorských týmů Světové zdravotnické organizace, Mezinárodního červeného kříže nebo RAINN, americké neziskové organizace věnující se prevenci sexuálního násilí a podpoře obětí sexuálního napadení, či Amerického institutu pro prevenci sebevražd. Publikace nabízíme zdarma ke stažení. Knihovnu pravidelně doplňujeme.
Karty s motivy duševního zdraví — otevírají důležitá témata
Zatímco pocitové karty pracují s barevnými skvrnami a náznaky tvarů, tematické karty obsahují různé motivy týkající se základních témat duševního zdraví a wellbeingu. Ilustrace mladé výtvarnice Kateřiny Janků poskytují dost prostoru pro vlastní fantazii a asociace. Možná, že pokaždé vám ten stejný obrázek napoví něco jiného. A to je dobře! Zamyslete se nad tím, kdy se cítíte dobře a svobodně, jak se vám daří komunikovat s ostatními, jaký je váš spánek a jak relaxujete. Pojmenujte, kdy jste se cítili nanic a z čeho máte obavy. Co vás zranilo a co by vám pomohlo cítit se zdravý a silný? Nejen tato témata můžete v kartách objevit.