Wellbeing ve vzdělávací politice a jeho souvislosti s výtvarnou výchovou: Přehled definic, strategií a možných přínosů pro duševní zdraví žáků

Výzkum wellbeingu v posledních desetiletích zaznamenal výrazný rozmach a tento koncept se stal součástí vzdělávací politiky mnoha zemí, včetně České republiky. Přehledová studie Petry Šobáňové, tvůrkyně portálu Pečuji o sebe... zveřejněná v odborném časopise Kultura, umění a výchova, přináší obsáhlý přehled různých přístupů k vymezení wellbeingu, včetně jeho historických a filozofických kořenů, psychologických modelů a dynamických teorií rovnováhy mezi zdroji a výzvami (s využitím práce kolektivu Dodge et al., 2012).

Analyzuje rovněž nejnovější strategické dokumenty WHO, UNESCO a OECD, v nichž se wellbeing propojuje s veřejným zdravím, udržitelností a kvalitou vzdělávání.

Na základě těchto poznatků se článek zaměřuje na reflexi toho, jak se wellbeing promítá do české vzdělávací politiky, zejména do Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Hlavních směrů revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zvláštní pozornost je věnována souvislostem mezi wellbeingem a výtvarnou výchovou. Na základě přehledu výzkumné literatury článek ukazuje, že výtvarná výchova může podporovat psychickou pohodu žáků, přispívat k emoční regulaci, snižování stresu a vytváření bezpečného školního klimatu. Empirické studie potvrzují, že výtvarná tvorba podporuje pozitivní sociální vazby, budování sebedůvěry a pocit autonomie (Zarobe & Bungay, 2017; Barnett & Vasiu, 2024). Současně přispívá k prevenci duševních obtíží a může hrát významnou roli v rozvoji resilience žáků.

Pokud vás téma zajímá, přečtěte si celou studii na odkazu níže:

V článku se mimo jiné dozvíte, že...

1. Wellbeing není jen pocit štěstí, ale dynamická rovnováha – Článek vysvětluje, že wellbeing závisí na schopnosti vyrovnávat zdroje a výzvy, jak popisují modely Dodge et al. (2012). Nejde tedy jen o emoční pohodu, ale o komplexní souhru fyzických, psychických a sociálních faktorů.

   
   

2. Vzdělávací politika stále více akcentuje wellbeing – Mezinárodní organizace jako UNESCO, WHO či OECD prosazují wellbeing jako klíčový faktor kvality vzdělávání. V českém kontextu se tento koncept odráží ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, kde je wellbeing chápán jako součást školního klimatu.

   
   

3. Výtvarná výchova podporuje psychickou pohodu a rozvoj osobnosti – Výzkumy ukazují, že zapojení do výtvarné tvorby pomáhá žákům zvládat stres, rozvíjet empatii a budovat sebevědomí. Kreativní činnosti navíc přispívají k pocitu autonomie a osobní seberealizace.

   
   

4. Školní prostředí hraje zásadní roli v podpoře wellbeingu – Článek zdůrazňuje, že školy by měly vytvářet bezpečné, podnětné a podporující prostředí, kde mají žáci prostor pro kreativní sebevyjádření. Výuka by neměla být zaměřena pouze na výkon, ale i na individuální růst.

   
   

5. Výzva pro budoucnost: efektivní začlenění wellbeingu do kurikula – Autoři zdůrazňují, že výzvou není pouze uznání důležitosti wellbeingu, ale jeho praktická implementace do vzdělávacích programů. Výtvarná výchova zde může hrát klíčovou roli jako nástroj psychohygieny a prevence duševních obtíží.

   
   

Chcete vědět více o tom, jak může výtvarná výchova zlepšit wellbeing žáků? Celý článek naleznete zde.