Během školního roku připravíme velké množství rozličných aktivit, zažijeme a nasbíráme desítky zážitků, rozhovorů a drobných momentů, které se v každodenním rytmu školy rychle ztrácejí. Jednotlivé zkušenosti by pro nás však neměly tvořit izolované události. Chtěli bychom je chápat jako kontinuální narativ. Postupně bychom je měli propojovat do osobních příběhů, prostřednictvím kterých porozumíváme více sobě samým, druhým lidem i světu kolem nás. Právě schopnost vracet se k tě

Pracovní list Co mi ukázal můj Večerní deník a návrh vyučovací jednotky navazuje na dvacetidenní práci žáků s naším Večerním deníkem. Žáci si během tohoto období doma samostatně zaznamenávali své večerní prožívání, tělesné naladění, spánkové návyky, ranní pocit svěžesti i drobné momenty vděčnosti a péče o sebe. Závěrečný list jim pomáhá vrátit se k celé zkušenosti s odstupem a porozumět tomu, co se během dvaceti dní ukázalo. Cílem hodiny by neměla být kontrola, zda byl deník

„Jak se máš?“ zeptá se vás známý, který jde kolem. Odpovídáte urychleně a zaskočeně: „Tyjo, asi celkem dobře.“ Jistí si ale nejste. Na co se vlastně ptáme, když pokládáme otázku z prvního řádku? Na první pohled jednoduchá otázka se při hlubším prozkoumání rozpadá do mnoha vrstev. Někdo mluví o zdraví, jiný o vztazích, další o klidu nebo pocitu, že v životě cítí smysl. Tyto odpovědi jsou důležité, protože vycházejí z osobní zkušenosti. Zároveň ale zůstávají necelistvé a sk

Aktivita, která je v tomto příspěvku představena, vznikla na základě vypozorovaných situací vycházejících z pedagogické praxe na základní škole. Jedná se především o situace vzniklé na druhém stupni, kde jsou emoční projevy mladých jedinců velmi intenzivní. Není se čemu divit, vždyť z vývojového hlediska je emoční nestabilita žáků na druhém stupni základní školy běžným a přirozeným jevem. Jedinec si v období pubescence buduje vlastní identitu, prochází fyzickými a psychickými

Emoce jsou neoddělitelnou součástí našeho života. Jsou hybateli našeho chování a iniciují naše jednání. Již od dětského věku bychom měli být vedeni k tomu, abychom své emoce rozpoznávali, pojmenovávali a učili se, jak s nimi pracovat. Zvláště v předškolním a školním věku, kdy se skrze socializaci stáváme součástí dané společenské skupiny, je důležité se svými emocemi intenzivně pracovat a také být vnímavý k emocím druhým. Výuková jednotka, která je níže představena, se zaměřu

Ve školním prostředí se často soustředíme na výkon, výsledky a plnění úkolů. Méně prostoru bývá věnováno tomu, co student či studentka skutečně potřebuje, kde se cítí bezpečně, co jim dodává vnitřní oporu a jaké hodnoty jsou pro něj důležité. Právě práce s těmito tématy může významně podpořit wellbeing, sebepoznání i kvalitu vztahů ve třídě. Námět „Můj prostor“ propojuje reflexi hodnot, expresivní tvorbu, práci s tělem a imaginaci. Studující během aktivity vytvářejí symbolick

Emoce a prožívání se promítají do těla, dechu, držení, pohybu i do způsobu, jakým vnímáme sami sebe a vztahy kolem nás. Současná psychologie i přístupy zaměřené na práci s tělem upozorňují, že emoce mají svou tělesnou stopu a že schopnost je rozpoznávat, reflektovat a bezpečně vyjadřovat souvisí se sebepoznáním, emoční regulací i psychickou odolností. Námět do výuky s názvem Emocionální autoportrét je určen starším adolescentům a studentům. V tříhodinovém formátu propojuje mo

Jak se cítíme ve škole? Kde zažíváme bezpečí, klid a přijetí — a kde naopak napětí, tlak nebo osamění? Některé zkušenosti se vyslovují těžko. Někdy je jednodušší je zakreslit, barevně označit nebo sdílet prostřednictvím společné mapy. Přinášíme tip na to, jak takovou mapu vytvořit s žáky a žákyněmi ve škole a jak s ní dál pracovat. Metoda kolektivní pocitové mapy patří mezi jednoduché, ale velmi nosné wellbeingové aktivity, které umožňují zachytit subjektivní prožívání školní

Téma emocí patří k důležitým součástem wellbeingově orientovaného vzdělávání i rozvoje socio-emočních kompetencí. Schopnost rozpoznávat vlastní prožívání, hledat pro něj vyjádření a bezpečně jej sdílet souvisí se sebepoznáním, vztahy, duševní hygienou i psychickou odolností. Připravený námět nabízí inspiraci pro výuku na druhém stupni ZŠ, středních školách i v neformálním vzdělávání. Využívá expresivní přístupy, reflexi, práci s tělem, dialog i výtvarnou tvorbu jako prostředk

Cílová skupina: žáci středních škol (vhodné i pro 2. stupeň ZŠ) Časová dotace: 2×45 minut (pokud jde, tak lépe 3×45 minut) Pomůcky: reprodukce uměleckých děl s motivem vody, výtvarné potřeby (pastely, akvarely, tuš, štětce, papíry formátu A3), podložky na relaxaci Cíle lekce Žák/žákyně: rozpoznává, jak na něj působí různé podoby vody v umění, a vybírá si obraz podle svého nastavení; vstupuje do obrazu pomocí aktivní imaginace a všímá si svých smyslových a emočních vjemů;

Meditativní kresba může mít mnoho podob, obvykle ale vychází z jednoduchého zadání: zpomalit, soustředit se a nechat se vést tvarem a...

Úvod k aktivitě Aktivita, která je v tomto textu prezentována, se zaměřuje na květinu jako symbolický prostředek, pomocí nějž můžeme...

Časová dotace: cca 3 × 45 minut (případně 90 minut) Cíl workshopu: Podpořit sebepoznání, sebereflexi a sebepřijetí. Umožnit účastníkům...

Projektivní karty – ať už emocionálně laděné Pocitové karty , Tematické karty s konkrétními motivy a nebo třeba projektivní soubory...

Workshop je zaměřen na prožitek a sebepoznání žáků skrze vědomé vnímání toho, co podporuje jejich duševní pohodu, a co ji naopak...

Navržená lekce je jednoduchou variantou na modelovou lekci pracující s pocitovými kartami v roli projektivního vizuálního materiálu. Tím...

Existuje nespočet možností, jak v praxi aplikovat modelovou lekci a metodiku doprovázející pocitové karty a karty tematizující duševní...

Tato expresivní úloha založená na tvůrčím psaní se zaměřuje na všímavost a sebevyjádření – a vede žáky a žákyně k tomu, aby vnímali...

Jak může krajina vyprávět o člověku? Dá se pomocí barev, tvarů a jednoduchých symbolů zachytit vlastní prožívání, konflikty, vzpomínky nebo každodenní pocity? A proč může být právě malba krajiny bezpečným způsobem, jak mluvit o sobě, aniž bychom museli všechno vyslovit přímo? Tento námět vznikl jako inspirace tvorbou skotské malířky Wilhelminy Barns-Graham, jejíž práce dokázala oslovit děti i dospívající svou jednoduchostí, silnou barevností a propojením reality s osobním pro

Lekce s názvem Mrak emocí — co cítíme a jak pečovat o emoční zdraví se zaměřuje na zvědomění emocí, jejich slovní i obrazové vyjádření a...