Čajové lístky jako cesta k všímavosti — meditativní kresbou ke zklidnění a soustředění

Meditativní kresba může mít mnoho podob, obvykle ale vychází z jednoduchého zadání: zpomalit, soustředit se a nechat se vést tvarem a strukturou nějakého smyslového impulsu, např. drobného přírodního předmětu, organické struktury, jevu v krajině apod. V našem případě to byly rozsypané čajové lístky. Při jejich pozorování a překreslování se účastníci workshopu, jehož námět lze využít jak při práci s mládeží, tak při práci s dospělými, dostali do klidného soustředění, objevovali nové významy a nakonec sdíleli své prožitky prostřednictvím krátké slovní reflexe.

Na první pohled to vypadá prostě: čajové lístky, tužka nebo pastel a čistý papír. Účastníci workshopu dostali zadání v klidu si vybrat kousek ze scenérie vzniklé na bílém papíru, kam jsme rozsypali obyčejný čaj, pozorně jej sledovat, zkoumat jeho tvary a strukturu, postupně je zvětšovat a kreslit. Cílem nebylo vytvořit dokonalou kresbu, ale cvičit všímavost a vnímat tvary jako stopu přítomného okamžiku. V další fázi účastníci hledali možné významy – co jim kresba připomíná, jaké asociace v nich vyvolává, kam je tichá meditace zavedla.

Co se v nás děje při pomalém pozorování

Psychologie i neurověda ukazují, že při soustředěném, pomalém pozorování a kreslení se aktivují jiné okruhy mozku než při rychlém výkonu či multitaskingu. Zklidňuje se činnost amygdaly, centra stresu, a více se zapojují oblasti mozkové kůry spojené s vědomou pozorností a regulací emocí. Tento stav připomíná účinky mindfulness – naše mysl se kotví v přítomném okamžiku, všímá si detailů a uvolňuje se z obvyklého proudu rušivých myšlenek.

Proč to působí léčivě

Při vhledu do mikroskopického světa lístků či jiných struktur se dostavuje pocit zpomalení a odstupu od běžných starostí. To pomáhá nejen zmírňovat stres, ale i posilovat vnitřní stabilitu a odolnost vůči úzkostem. Kreslení v tomto režimu není postaveno na výkonu, ale na prožitku: na všímavosti k tvarům, liniím, mezerám i drobným náhodným uspořádáním, které nás vedou k imaginaci a konceptové integraci.

Variace a možnosti

Stejným způsobem můžeme meditativně zkoumat a kreslit i jiné drobné struktury – například kameny, jehličí, mušle nebo písek, skořápky, kůru stromu či listy, plátky ovoce nebo zeleniny, textury látek či papíru nebo třeba vodní hladinu. Každý předmět, který nabízí jemný detail a strukturu, se může stát pozvánkou k usebrání.

Reflexe a význam

V naší aktivitě, jež byla připravena pro celou skupinu, jsme na závěr společně reflektovali zkušenost z tvorby a vkládali ji do slov. Využili jsme k tomu metodu „pětilístek“. Účastníci předtím dostali možnost volně vyjádřit významy, které pro ně tato činnost otevřela — v duchu pojetí exprese jako cesty k poznávání, během níž něco nového klíčí, formuje se a stává žitou skutečností. Ukázalo se, že i prosté pozorování čajových lístků může vést k uvědomění klidu, radosti z detailu i symbolických souvislostí s vlastním životem.

Jak si cvičení vyzkoušet doma

Najděte si jednoduchou přírodní strukturu, jev, předmět – například čajové lístky, kameny, jehličí, list apod.

Položte vybrané na papír a chvíli vše jen tiše pozorujte.

Vezměte tužku nebo pastel a začněte pomalu kreslit tvary a detaily, které vidíte. Můžete i výrazně zvětšovat, pokud jsou kreslená struktura nebo předmět příliš drobné. Nemějte ambici vytvořit „krásný obrázek“ – jde o proces, nikoliv výsledek. Nechte se procesem unášet.

Pokud vás napadne asociace nebo obraz, nechte ji volně vstoupit do své mysli, případně do samotné kresby.

Na závěr si v krátké reflexi zapište, co jste v činnosti objevili nebo co se vám podařilo kresbou zachytit – můžete využít zmíněnou metodu pětilístku: jedno slovo (název kresby), dvě přídavná jména, tři slovesa, čtyřslovná větná konstrukce a jedno slovo shrnující význam — synonymum názvu na prvním řádku.

---

Tento druh cvičení může být jednoduchou, ale účinnou součástí psychohygieny. Připomíná nám, že cesta k duševní rovnováze někdy začíná v nejmenších detailech – třeba v lístku čaje, který nás učí dívat se jinak.

Námět a text: Petra Šobáňová

Lekci realizovala: Jana Jiroutová

Foto: Alžběta Gregorová, Petra Šobáňová, Jana Jiroutová