Aktivita, která je v tomto příspěvku představena, vznikla na základě vypozorovaných situací vycházejících z pedagogické praxe na základní škole. Jedná se především o situace vzniklé na druhém stupni, kde jsou emoční projevy mladých jedinců velmi intenzivní. Není se čemu divit, vždyť z vývojového hlediska je emoční nestabilita žáků na druhém stupni základní školy běžným a přirozeným jevem. Jedinec si v období pubescence buduje vlastní identitu, prochází fyzickými a psychickými

Emoce jsou neoddělitelnou součástí našeho života. Jsou hybateli našeho chování a iniciují naše jednání. Již od dětského věku bychom měli být vedeni k tomu, abychom své emoce rozpoznávali, pojmenovávali a učili se, jak s nimi pracovat. Zvláště v předškolním a školním věku, kdy se skrze socializaci stáváme součástí dané společenské skupiny, je důležité se svými emocemi intenzivně pracovat a také být vnímavý k emocím druhým. Výuková jednotka, která je níže představena, se zaměřu

Ve školním prostředí se často soustředíme na výkon, výsledky a plnění úkolů. Méně prostoru bývá věnováno tomu, co student či studentka skutečně potřebuje, kde se cítí bezpečně, co jim dodává vnitřní oporu a jaké hodnoty jsou pro něj důležité. Právě práce s těmito tématy může významně podpořit wellbeing, sebepoznání i kvalitu vztahů ve třídě. Námět „Můj prostor“ propojuje reflexi hodnot, expresivní tvorbu, práci s tělem a imaginaci. Studující během aktivity vytvářejí symbolick

Emoce a prožívání se promítají do těla, dechu, držení, pohybu i do způsobu, jakým vnímáme sami sebe a vztahy kolem nás. Současná psychologie i přístupy zaměřené na práci s tělem upozorňují, že emoce mají svou tělesnou stopu a že schopnost je rozpoznávat, reflektovat a bezpečně vyjadřovat souvisí se sebepoznáním, emoční regulací i psychickou odolností. Námět do výuky s názvem Emocionální autoportrét je určen starším adolescentům a studentům. V tříhodinovém formátu propojuje mo

Téma emocí patří k důležitým součástem wellbeingově orientovaného vzdělávání i rozvoje socio-emočních kompetencí. Schopnost rozpoznávat vlastní prožívání, hledat pro něj vyjádření a bezpečně jej sdílet souvisí se sebepoznáním, vztahy, duševní hygienou i psychickou odolností. Připravený námět nabízí inspiraci pro výuku na druhém stupni ZŠ, středních školách i v neformálním vzdělávání. Využívá expresivní přístupy, reflexi, práci s tělem, dialog i výtvarnou tvorbu jako prostředk

Cílová skupina: žáci středních škol (vhodné i pro 2. stupeň ZŠ) Časová dotace: 2×45 minut (pokud jde, tak lépe 3×45 minut) Pomůcky: reprodukce uměleckých děl s motivem vody, výtvarné potřeby (pastely, akvarely, tuš, štětce, papíry formátu A3), podložky na relaxaci Cíle lekce Žák/žákyně: rozpoznává, jak na něj působí různé podoby vody v umění, a vybírá si obraz podle svého nastavení; vstupuje do obrazu pomocí aktivní imaginace a všímá si svých smyslových a emočních vjemů;

Meditativní kresba může mít mnoho podob, obvykle ale vychází z jednoduchého zadání: zpomalit, soustředit se a nechat se vést tvarem a...

Na platformě Pečuji o sebe vám nabízíme nejen přípravy na komplexní wellbeingové programy, ale též dílčí metody a náměty. Mezi ně patří...

Navržená lekce je jednoduchou variantou na modelovou lekci pracující s pocitovými kartami v roli projektivního vizuálního materiálu. Tím...

Tato expresivní úloha založená na tvůrčím psaní se zaměřuje na všímavost a sebevyjádření – a vede žáky a žákyně k tomu, aby vnímali...

Jak může krajina vyprávět o člověku? Dá se pomocí barev, tvarů a jednoduchých symbolů zachytit vlastní prožívání, konflikty, vzpomínky nebo každodenní pocity? A proč může být právě malba krajiny bezpečným způsobem, jak mluvit o sobě, aniž bychom museli všechno vyslovit přímo? Tento námět vznikl jako inspirace tvorbou skotské malířky Wilhelminy Barns-Graham, jejíž práce dokázala oslovit děti i dospívající svou jednoduchostí, silnou barevností a propojením reality s osobním pro

Talentovaná studentka učitelství výtvarné výchovy Michaela Doubravová připravila soubor tvůrčích aktivit inspirovaných umělci a...

„Nejde o to, že se v expresi něco ‘vyjadřuje’, ale že se v ní něco děje – vzniká, formuje, stává skutečností.“ Jan Slavík V prostředí...

Může být obyčejná chůze uměleckým gestem? Co se stane, když skupina lidí opakovaně kráčí stejnou cestou krajinou, až v trávě vznikne viditelná stopa? A jaký význam může mít rytmický, soustředěný pohyb pro psychickou pohodu, skupinové naladění a vnímání vlastního těla? Tento námět vznikl při práci s dětmi a mladými lidmi ze Studia Experiment v Olomouci v roce 2022 a vycházel z inspirace land artem a konceptuální tvorbou britského umělce Richarda Longa. Jeho slavná práce A Line

Jak děti přemýšlejí o čase? Jak si představují minulost své rodiny, příběhy prarodičů nebo okamžiky, které je formovaly? A jak lze tato témata otevřít citlivě, tvořivě a způsobem, který podporuje sebepoznání i mezigenerační dialog? Námět „Letokruhy“ využívá metaforu růstu stromu a jeho letokruhů jako obraz lidského života, rodinné historie a postupného utváření identity. Aktivita vznikla při práci s dětmi ze Studia Experiment v Olomouci během letního výtvarného projektu v roc

Jak vypadá stopa pohybu? Dá se rytmus těla zachytit kresbou? A co se stane, když se kreslení promění z jemné práce ruky v celotělový pohyb, který připomíná tanec, gesto nebo spontánní hru? Tento námět propojuje kresbu, pohyb, tělesné vnímání a skupinovou spolupráci. Účastníci při něm zachycují pohyb přímo do velkého formátu papíru pomocí uhlu, voskovky nebo jiného měkkého kreslicího materiálu. Kresba zde vzniká jako stopa energie, rytmu a tělesného gesta bez předem daného výz

Může být obyčejná chůze kresbou? Co vznikne, když člověk opakovaně prochází podél dlouhého pásu papíru a jeho pohyb zanechává stopu v podobě vrstvených linií? A jak se proměňuje naše vnímání času, rytmu a těla, když se kreslení propojí s performativním gestem a když trvá v čase? Tento námět vychází z inspirace performativní kresbou české umělkyně Inge Koskové, která ve své tvorbě dlouhodobě pracuje s linií, rytmem, opakováním a tělesným pohybem. Inspiruje se hudbou, přírodou,