Doodling — hluboká meditativní kresba i populární technika. Kdy má hodnotu a jak ji nejlépe využít?

Pojem doodling se v angličtině používá pro čmárání při jiné činnosti – například během telefonátu, při poslechu přednášky nebo při čekání, často se využívá i pro označení kresby vzniklé opakováním nějakého jednoduchého tvůrčího principu (může jít třeba o postupné obkreslování kruhu liniemi) či motivu — organické linie, kruhu, ornamentu. Typické jsou jednoduché, multiplikované tvary: spirály, geometrické obrazce, květy, listy. Vznikají často spontánně, bez záměru vytvořit „umělecké dílo“, a v tomto prvku bezděčnosti jsou podobné grifonáži, o níž jsme psali zde. Přestože výsledné kresby jsou dílem náhody, mohou mít estetickou hodnotu a vybízejí k interpretaci.

Zatímco grifonáž bývá spíše nevědomým uvolněním napětí pomocí grafické činnosti a automatická kresba (o které jsme psali zde) je vědomým experimentem s nevědomím, doodling stojí mezi těmito póly: je činností, která se rodí na pomezí tichého soustředění a rozptýlení. Je to tvorba, které se může zhostit každý, která přináší uvolnění a může také podpořit koncentraci.

Kognitivní a psychologický kontext

Význam doodlingu je často podceňovaný, mimo jiné proto, že podobné čárání je projevem stojícím mimo uměleckou tvorbu, a také proto, že se stal široce oblíbeným, populárním, často bohužel spíše instantním „tvořením“. Přesto má svou hodnotu a stal se dokonce předmětem výzkumu. Výzkum Jackie Andrade (publikovaný v časopise Applied Cognitive Psychology, 2010) ukázal, že účastníci šetření, kteří při poslechu monotónního záznamu kreslili jednoduché tvary, si zapamatovali o 29 % více detailů než kontrolní skupina. Podle autorky doodling udržuje mozek v mírně aktivovaném stavu a brání sklouzávání do denního snění, které odvádí pozornost zcela jinam. Novější studie (např. autorů Spencer-Muellera & Fenskeho, 2023) ovšem naznačují, že účinky čmárání nejsou univerzální a že záleží na situaci a také na alternativách činnosti: zmínění autoři ukázali, že např. psaní poznámek může pomáhat zapamatování více než črtání. Doodling však má bezpochyby mnohé benefity a vůbec se nemusíme soustředit na jeho funkci související s pamětí a příjmem informací. Doodling svou podstatou — zejména principem opakování a jednoduchosti plánu, který ruka následuje bez nutnosti přemýšlení — přináší zklidnění a zajišťuje mírnou aktivaci. Pokud zůstaneme u tématu pozornosti a soustředění, doodling pomáhá udržet mozek v mírně aktivovaném stavu a zabraňuje tomu, aby se myšlenky — např. při dlouhém výkladu ve škole — zcela odpoutaly od toho, co máme sledovat. O tom, že doodling přináší uvolnění a navozuje stav podobný meditaci, však pochybnosti nejsou, proto stojí za to tuto techniku duševní hygieny doporučit a vyzkoušet.

Doodling a umění

Přestože doodling nevznikl jako umělecká technika, může mít estetickou hodnotu. Jeho základní princip — opakování gesta a organický růst struktury — se podobá ornamentu i některým příkladům z moderních uměleckých směrů. Ve výtvarném umění se běžně objevují kresby, které využívají princip opakování a rytmu. Vznikat mohou struktury připomínající mapy, energetická pole či topografické reliéfy — příkladem jsou i kresby doprovázející tento článek. Konkrétní praktiky mohou být formou meditativního výtvarného projevu, který přináší radost z rytmu a opakujících se tvarů.

Na obrázcích jsou ukázky struktur tvořených soustavou opakujících se linií nebo kreslených plošek. Linie připomínají vrstevnice a vytvářejí vizuální mapu s vlastní vnitřní logikou. Vrstvení drobných čar vytváří organické plochy. Struktura zcela vlevo připomíná shluky kamínků nebo části pomyslné houby — opět jde o spontánní, rytmickou kresbu, která působí meditativně a esteticky.

Prefabrikované šablony a omalovánky vs. vlastní tvorba

Na trhu dnes existuje množství „antistresových omalovánek“ a různých šablon a návodů pro doodling. Jejich využití může přinést relaxaci, obvykle ale podobné postupy postrádají autenticitu a expresi, které jsou pro hodnotu doodlingu zásadní. Vybarvování předem připravených obrazců sice může uživatele uklidňovat, ale nezahrnuje klíčový moment sebevyjádření — práci s vlastním jedinečným gestem, rytmem a nápadem.

Vlastní tvorba nabízí také hlubší potenciál: po dokončení kresby je možné využít princip konceptové integrace (Fauconnier & Turner, 2002). Účastníci mohou své kresby zpětně nahlížet, hledat v nich metafory a propojení s různými kontexty — například shluk čar můžeme vnímat jako krajinu vrstevnic, shluk teček jako vesmírné galaxie nebo částice hmoty. Tímto principem se prostý doodling stává nejen prostředkem relaxace, ale i reflexe a vyšších kognitivních operací, zejména abstrahování. Ve vyučovací jednotce lze tuto část využít k diskusi, kdy žáci popisují, co v kresbě objevili a jak to souvisí s jejich zkušeností nebo probíranými tématy.

A jaké mohou být pozitivní efekty doodlingu pro wellbeing?

Relaxace a mindfulness:

opakující se čáry zklidňují a stabilizují pozornost.

Podpora soustředění:

doodling může bránit odvádění pozornosti do denního snění, pomáhá udržet mysl „mírně aktivní“. Na druhou stranu soustředěná tvorba nabízí i meditativní zkušenost a hluboké soustředění.

Kreativní rozvoj:

jednoduché tvary mohou vést k novým nápadům a asociacím, mohou se stát impulsem pro hledání metafor, souvislostí a zajímavých interpretací.

Přístupnost:

doodling nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti ani pomůcky — stačí papír a tužka nebo tenký fix či pero a tuš.

Jak připomíná Cathy Malchiodi (2012), právě jednoduché a nenáročné formy kreslení mají v sebepéči a duševní hygieně velkou hodnotu: umožňují tvořit bez hodnocení a obav z výsledku, což otevírá cestu k autentickému prožitku.

Vyzkoušejte si doodling sami na sobě nebo na svých žácích!

Pro jednotlivce:

Vezměte si papír a pero. Začněte kreslit jednoduchý tvar (např. spirálu, čtverec, vlnovku). Opakujte jej, variujte, rozvíjejte — po dobu alespoň 10 minut. Vnímejte rytmus kresby a svůj dech. Nebo na papír umístěte několik malých kroužků a začněte je obkružovat tenkou linií. Obtékání linií opakujte, rozvíjejte a nechte vzniknout organickou strukturu pokrývající celý papír. Soustřeďte se na rostoucí tvar a svůj dech, poté si kresbu s nějakým časovým odstupem prohlédněte a hledejte v ní možné metafory a významy.

Pro studenty/adolescenty:

Rozdejte papíry, pusťte hudbu a nechte žáky a žákyně kreslit během poslechu hudby jednoduché opakující se tvary. Nebo na papír umístěte několik malých „ostrůvků“ a vyzvěte žáky, aby kreslili něco jako vrstevnice — a aby čarami zaplnili celý papír. Tenkou linií mohou obkružovat i jiné tvary, podobný efekt může přinést i práce s florálním motivem, geometrickým tvarem nebo rovnou linií. Po dokončení kreseb žáky vyzvěte k reflexi: Co v kresbě můžeme vidět? Co nám vzniklý obraz připomíná? Čeho může být symbolem?

Doodling je nenápadná a jednoduchá činnost, která však může mít různé pozitivní účinky – od relaxace přes podporu soustředění až po tvůrčí inspiraci. Na rozdíl od grifonáže, která je spíše bezděčnou čmáranicí, a od automatické kresby, která je záměrným experimentem s nevědomím, představuje doodling lehce dostupnou a praktickou relaxační aktivitu každodenního života. Přináší klidné soustředění a navozuje stav podobný meditaci, a tím se může stát cenným nástrojem sebepéče.

Text a foto: Petra Šobáňová

Literatura

Andrade, J. (2010). What does doodling do?. Applied Cognitive Psychology, 24(1), 100–106.

Malchiodi, C. (2012). Handbook of Art Therapy. New York: Guilford Press.

Rubin, J. A. (2016). Approaches to Art Therapy: Theory and Technique. New York: Routledge.

Spencer-Mueller, K., & Fenske, M. (2023). A fine line: Doodling and memory performance. Psychonomic Bulletin & Review, 30, 1–10.

Fauconnier, G., & Turner, M. (2002). The Way We Think: Conceptual Blending and the Mind's Hidden Complexities. New York: Basic Books.