Během školního roku připravíme velké množství rozličných aktivit, zažijeme a nasbíráme desítky zážitků, rozhovorů a drobných momentů, které se v každodenním rytmu školy rychle ztrácejí. Jednotlivé zkušenosti by pro nás však neměly tvořit izolované události. Chtěli bychom je chápat jako kontinuální narativ. Postupně bychom je měli propojovat do osobních příběhů, prostřednictvím kterých porozumíváme více sobě samým, druhým lidem i světu kolem nás. Právě schopnost vracet se k tě

Pracovní list Co mi ukázal můj Večerní deník a návrh vyučovací jednotky navazuje na dvacetidenní práci žáků s naším Večerním deníkem. Žáci si během tohoto období doma samostatně zaznamenávali své večerní prožívání, tělesné naladění, spánkové návyky, ranní pocit svěžesti i drobné momenty vděčnosti a péče o sebe. Závěrečný list jim pomáhá vrátit se k celé zkušenosti s odstupem a porozumět tomu, co se během dvaceti dní ukázalo. Cílem hodiny by neměla být kontrola, zda byl deník

„Jak se máš?“ zeptá se vás známý, který jde kolem. Odpovídáte urychleně a zaskočeně: „Tyjo, asi celkem dobře.“ Jistí si ale nejste. Na co se vlastně ptáme, když pokládáme otázku z prvního řádku? Na první pohled jednoduchá otázka se při hlubším prozkoumání rozpadá do mnoha vrstev. Někdo mluví o zdraví, jiný o vztazích, další o klidu nebo pocitu, že v životě cítí smysl. Tyto odpovědi jsou důležité, protože vycházejí z osobní zkušenosti. Zároveň ale zůstávají necelistvé a sk

Aktivita, která je v tomto příspěvku představena, vznikla na základě vypozorovaných situací vycházejících z pedagogické praxe na základní škole. Jedná se především o situace vzniklé na druhém stupni, kde jsou emoční projevy mladých jedinců velmi intenzivní. Není se čemu divit, vždyť z vývojového hlediska je emoční nestabilita žáků na druhém stupni základní školy běžným a přirozeným jevem. Jedinec si v období pubescence buduje vlastní identitu, prochází fyzickými a psychickými

Emoce jsou neoddělitelnou součástí našeho života. Jsou hybateli našeho chování a iniciují naše jednání. Již od dětského věku bychom měli být vedeni k tomu, abychom své emoce rozpoznávali, pojmenovávali a učili se, jak s nimi pracovat. Zvláště v předškolním a školním věku, kdy se skrze socializaci stáváme součástí dané společenské skupiny, je důležité se svými emocemi intenzivně pracovat a také být vnímavý k emocím druhým. Výuková jednotka, která je níže představena, se zaměřu

Ve školním prostředí se často soustředíme na výkon, výsledky a plnění úkolů. Méně prostoru bývá věnováno tomu, co student či studentka skutečně potřebuje, kde se cítí bezpečně, co jim dodává vnitřní oporu a jaké hodnoty jsou pro něj důležité. Právě práce s těmito tématy může významně podpořit wellbeing, sebepoznání i kvalitu vztahů ve třídě. Námět „Můj prostor“ propojuje reflexi hodnot, expresivní tvorbu, práci s tělem a imaginaci. Studující během aktivity vytvářejí symbolick

Emoce a prožívání se promítají do těla, dechu, držení, pohybu i do způsobu, jakým vnímáme sami sebe a vztahy kolem nás. Současná psychologie i přístupy zaměřené na práci s tělem upozorňují, že emoce mají svou tělesnou stopu a že schopnost je rozpoznávat, reflektovat a bezpečně vyjadřovat souvisí se sebepoznáním, emoční regulací i psychickou odolností. Námět do výuky s názvem Emocionální autoportrét je určen starším adolescentům a studentům. V tříhodinovém formátu propojuje mo

Jak pracovat s náročným chováním žáků bez křiku, bezmoci a neustálých trestů? Jak vytvářet ve třídě bezpečné a předvídatelné prostředí, které podporuje vztahy, motivaci i učení? A jak porozumět tomu, co nám vlastně dětské chování sděluje? Právě těmto otázkám se věnuje nová publikace Radky Hájek Behaviorální management ve třídách, která nově vychází v edici Pečuji o sebe. Autorka, která se dlouhodobě věnuje behaviorální analýze a práci s dětmi s náročným chováním, nabízí srozu

Jak se cítíme ve škole? Kde zažíváme bezpečí, klid a přijetí — a kde naopak napětí, tlak nebo osamění? Některé zkušenosti se vyslovují těžko. Někdy je jednodušší je zakreslit, barevně označit nebo sdílet prostřednictvím společné mapy. Přinášíme tip na to, jak takovou mapu vytvořit s žáky a žákyněmi ve škole a jak s ní dál pracovat. Metoda kolektivní pocitové mapy patří mezi jednoduché, ale velmi nosné wellbeingové aktivity, které umožňují zachytit subjektivní prožívání školní

Na platformě Pečuji o sebe je k dispozici soubor journalingových listů Moje hodnoty, který pomáhá mladým lidem přemýšlet o tom, co je pro ně v životě opravdu důležité a jaký je jejich vztah k obecně lidským hodnotám. Soubor je možné zdarma stáhnout na webu platformy a využít jej ve škole, v hodinách wellbeingu, osobnostní a sociální výchovy, etické výchovy, občanské výchovy, třídnických hodinách i při individuální sebereflexi. Soubor obsahuje 30 deníkových listů, které jsou k

Na platformě Pečuji o sebe je nově k dispozici soubor journalingových listů Mé zdraví, který podporuje pravidelnou sebereflexi v oblasti tělesného i duševního zdraví. Soubor je možné zdarma stáhnout na webu platformy a využít jej ve škole, v třídnických hodinách, ve výuce wellbeingu, výchovy ke zdraví, občanské výchovy, osobnostní a sociální výchovy i při individuální práci žáků a studentů. Soubor obsahuje 30 journalingových listů, z nichž každý nabízí krátké úvodní zamyšlení

Na platformě Pečuji o sebe je nově k dispozici soubor journalingových listů Já a společnost, který propojuje péči o wellbeing s tématem aktivního občanství, demokratické kultury a odpovědnosti za svět, ve kterém žijeme. Soubor je možné zdarma stáhnout na webu platformy a využít jej ve škole, v třídnických hodinách, ve výuce občanské výchovy, základů společenských věd, wellbeingu, etické výchovy i při individuální sebereflexi. Soubor obsahuje 30 listů, které vedou k pravidelné

Téma emocí patří k důležitým součástem wellbeingově orientovaného vzdělávání i rozvoje socio-emočních kompetencí. Schopnost rozpoznávat vlastní prožívání, hledat pro něj vyjádření a bezpečně jej sdílet souvisí se sebepoznáním, vztahy, duševní hygienou i psychickou odolností. Připravený námět nabízí inspiraci pro výuku na druhém stupni ZŠ, středních školách i v neformálním vzdělávání. Využívá expresivní přístupy, reflexi, práci s tělem, dialog i výtvarnou tvorbu jako prostředk

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci se i v roce 2026 zapojuje do celostátní iniciativy Týden pro wellbeing, která každoročně upozorňuje na význam péče o duševní zdraví, vztahy a psychickou odolnost v různých oblastech společnosti — včetně školství. Týden pro wellbeing propojuje odborníky, instituce, školy i veřejnost a otevírá prostor pro sdílení dobré praxe, vzdělávání a prevenci v oblasti wellbeingu. Aktivity platformy Pečuji o sebe… a své žáky jsou důležitý

Cílová skupina: žáci středních škol (vhodné i pro 2. stupeň ZŠ) Časová dotace: 2×45 minut (pokud jde, tak lépe 3×45 minut) Pomůcky: reprodukce uměleckých děl s motivem vody, výtvarné potřeby (pastely, akvarely, tuš, štětce, papíry formátu A3), podložky na relaxaci Cíle lekce Žák/žákyně: rozpoznává, jak na něj působí různé podoby vody v umění, a vybírá si obraz podle svého nastavení; vstupuje do obrazu pomocí aktivní imaginace a všímá si svých smyslových a emočních vjemů;

Kartičky Mood Blockers obsahují mnoho různých ošklivých nebo nepříjemných věcí. Posuďte sami: posměch, pomlouvání, ponižování, necitlivé...

Práce s keramickou hlínou, při níž je hotový tvar zpevněn působením ohně – tedy výpalem v keramické peci – bývá, byť v omezené míře,...

Automatická kresba (a nebo malba) je tvůrčí postup či arteterapeutická technika, při níž autor uvolňuje racionální kontrolu nad svou...

Už jste slyšeli o grifonáži? Seznamte se s tímto pojmem a vyzkoušejte, jak může tento způsob grafické činnosti napomáhat odreagování a...

Pojem doodling se v angličtině používá pro čmárání při jiné činnosti – například během telefonátu, při poslechu přednášky nebo při...