Wellbeing jako rovnováha mezi výzvami a zdroji | Jak podpořit vědomé vnímání vlastního wellbeingu u žáků 2. stupně ZŠ a SŠ

Petra Šobáňová
27. 4.
Minut čtení: 5

Aktualizováno: 30. 4.

Workshop je zaměřen na prožitek a sebepoznání žáků skrze vědomé vnímání toho, co podporuje jejich duševní pohodu, a co ji naopak oslabuje. Seznámí se s pojmem wellbeingu a jeho konceptem jako dynamické rovnováhy mezi vnitřními zdroji a výzvami života. Prostřednictvím tvořivých a relaxačních aktivit budou žáci vedeni k uvědomění vlastních zdrojů a možností jejich posilování.

Cílová skupina: žáci 8.–9. ročníků ZŠ a studenti SŠ

Cíle:

Žák vysvětlí, co znamená wellbeing jako rovnováha mezi zdroji a výzvami.
Zaměřuje pozornost na vlastní prožívání, identifikuje zdroje a výzvy.
Vyjadřuje osobní prožitek slovy i výtvarnými prostředky.
Rozvíjí empatii, vědomou komunikaci a schopnost reflektovat své emoce.
Seznamuje se se základy relaxace a vizualizace jako nástroji psychohygieny.

Pomůcky: pocitové a tematické karty, papíry, fixy, pastelky, tempery (podle možností), jógové podložky nebo deky (pro relaxaci)

Časová dotace: 2–3 vyučovací hodiny (90–135 minut)

1 Úvodní naladění: monitoring emocí (pocitové karty)

Žáci si zvolí z rozložených pocitových karet jednu kartu vystihující jejich aktuální naladění. V kruhu sdílejí: „Jak se cítím, s čím dnes přicházím?“ Pokud se necítí komfortně sdílet slovně, mohou kartu pouze ukázat.

Důležité je nastavit bezpečné prostředí: respekt, diskrétnost, nenucenost.

2 Evokace: Co je pro mě wellbeing?

Evokace se odehrává v kruhu. Každý napíše fixem na připravené kartičky 1–2 hesla, která si spojuje s pocity životní pohody. Kartičky s krátkým komentářem a nebo jen tak – beze slov – umísťujeme do společného kruhu.

Následující krok: Pedagog postupně přidává do kruhu také svoje připravené kartičky, které vycházejí z odborných definic wellbeingu, například: sebepřijetí, pozitivní vztahy s ostatními, autonomie, osobní růst, smysluplnost života, spiritualita, zdraví, vzdělání, ekonomický status, kvalita prostředí, životní úroveň. Přidává také kartičky s nápisy Výzvy a Zdroje.

Každou kartičku pedagog při vkládání krátce komentuje a propojuje s praktickým vysvětlením:

Příklad: Sebepřijetí znamená přijmout se takoví, jací jsme – se silnými i slabými stránkami. Pozitivní vztahy s ostatními jsou klíčové, protože člověk je bytost vztahů. Smysl života nám dává směr a odolnost vůči těžkým obdobím. Autonomie znamená schopnost řídit se vlastními hodnotami, ne pouze očekáváním okolí. Osobní růst je schopnost učit se, rozvíjet se a naplňovat svůj potenciál.

Tento postup slouží k jemnému rozšíření obzoru žáků a k připomenutí dimenzí, které by mohly jinak zůstat opomenuty.

3 Krátký výklad: dynamické pojetí wellbeingu

Pedagog (stále v kruhu) volně naváže na sdílená hesla:

Wellbeing nemusíme chápat jako stálý stav štěstí, ale spíše jako rovnováhu mezi tím, co nám život každý den přináší jako výzvu, a tím, co máme či dostáváme jako zdroj nebo podporu. Výzvy jsou pro nás velmi důležitou příležitostí k růstu, ale když jsou příliš náročné nebo dlouhodobě přespříliš zatěžující, mohou převážit naše zdroje. Pak vnitřní pocit životního uspokojení a pohody ztrácíme. Důležité je vědět, kde čerpám sílu a jak mohu své zdroje posilovat.

Každý z nás tak má svou „vnitřní houpačku“ – když se příliš zatíží výzvami a chybí zdroje, rovnováha se naruší. Pro ilustraci využíváme metaforu i nákres houpačky.

Krátká debata s žáky: Co mohou být například naše životní výzvy? Co mohou být naše zdroje? Pociťovali jste se někdy určitými výzvami přetíženi? Co vám pomohlo znovu získat vnitřní rovnováhu?

4 Projekce zdrojů a výzev: tematické karty

Každý si vybere dvě tematické karty: jednu, která je vnímána pozitivně a souvisí se zdroji, a jednu, která napohled působí negativně a souvisí s problémy, překážkami, nepřízní, tedy s výzvami.

Zapisujeme volné asociace: Na volný, dostatečně velký pruh balicího papíru si žáci položí karty a pomocí volného psaní a asociování si zapisují vše, co je napadá k zapsaným heslům ZDROJE a VÝZVY nebo k ilustracím, jež jsou u hesel volně položeny.

Co jsou mé vnitřní zdroje? Co mi dává sílu? Co je pro mne zdrojem štěstí, klidu a vnitřní radosti?

Co mi bere energii? Co je občas nad moje síly? Co jsou moje nesnáze a problémy. Čemu musím čelit?

Sdílení ve dvojicích

Ve dvojicích se žáci podělí o svoje zdroje a výzvy. Učí se naslouchat sobě navzájem a sdílet bez hodnocení. (Pokud ve skupině nepanují dobré vztahy, sdílení je možné vynechat. Obecně platí pravidlo, že žáky ke sdílení nikdy nenutíme.)

5 Výtvarná tvorba: moje „rovnováha“

Námět: „Jak vypadá moje vnitřní rovnováha?“

Každý žák poté ztvární svou osobní rovnováhu mezi výzvami a zdroji, a to za pomocí výtvarných prostředků. Používá barvy, skvrny, tvary. (Pokud jsme předtím realizovali aktivitu zaměřenou na emoce, není třeba vysvětlovat. Pokud jde o první podobnou činnost, navedeme žáky nějakým příkladem a vyzveme je, aby pracovali podobně, jako to vidí na pocitových kartách: pomocí vrstevní skvrn, čar, tvarů, barev.)

6 Průběžná reflexe

Máme-li dostatek času, opět usedneme do kruhu a přineseme do něj dosud vzniklé práce. Dvojice mohou sdílet, jaká témata rezonovala v jejich rozhovoru, jednotlivci mohou – zcela dobrovolně – sdílet, jak pojali svou práci, o čem přemýšleli, jak pojali svou „houpačku“. Pedagog je nechá mluvit, zdržuje se příliš „didaktických“ komentářů, nepoučuje, oceňuje zapojení do dialogu, vede k reflektivnímu přístupu a ukazuje jeho důležitost.

7 Relaxace s imaginací zdrojů

Řízená imaginace: Relaxace a imaginace vnitřního zdroje klidu, síly a tvořivosti

Cílem je pomoci žákům nalézt a posílit jejich vnitřní zdroj pohody (wellbeingu) a zároveň jej vnitřně spojit s barvou, světlem nebo tvarem, který pak mohou vizualizovat.

Příprava prostředí: Vytvořte klidnou, bezpečnou atmosféru. Požádejte žáky, aby si lehli na jógové podložky nebo se pohodlně posadili (např. opřeni o židli, s volně položenýma rukama, zahaleni mikinou apod.).

Úvod do relaxace:

Vyzvěte žáky, aby zavřeli oči (pokud chtějí) nebo aby nechali pohled spočinout na klidném místě. Pobídněte je, aby si uvědomili svůj dech. Nemusí jej měnit – jen vnímat nádech a výdech. Nechte je chvíli vnímat tíhu těla, kontakt se zemí nebo židlí – a jemně uvolnit ramena, čelist a ruce.

Vedení imaginace:

Klidným a pomalým hlasem říkejte:

Představ si místo, kde je ti dobře. Místo, kde cítíš klid, bezpečí a sílu. Možná je to místo v přírodě – louka, les, pláž u moře. Možná je to místnost, světlo, barva, nebo jen pocit.

Zeptej se sám sebe: Jak to tam vypadá? Jakou má to místo barvu? Je to světlo, teplo, proud vzduchu, dotek země? Možná se ti vybaví i tvar – hladký kámen, letící pták, otevřená brána, proud vody. Nech, ať ten tvar nebo barva přijdou samy, jemně, bez úsilí.

Jakou barvu má tvůj klid? Jaký tvar má tvoje síla?

Tato barva, toto světlo, tento tvar v sobě nese tvoji vnitřní pohodu, sílu a radost. Je to tvůj vlastní vnitřní zdroj. Můžeš ho kdykoliv navštívit. Stačí si ho znovu vybavit.

(pauza cca 2–3 minuty)

Návrat do přítomnosti:

Pokračujte jemně: Pomalu se vrať zpět. Vnímej svůj dech. Uvědom si svoje tělo, jak spočívá na podložce nebo na židli. Vnímej barvu, tvar nebo světlo, které sis pro sebe našel. Můžeš si je ponechat v sobě jako malý poklad. Až budeš připravený/připravená, otevři oči. Protáhni se, narovnej se a vrať se do přítomného okamžiku.

8 Výtvarná tvorba: moje zdrojová karta

Po imaginaci nabídněte žákům možnost zachytit své zdroje barvami a tvarem za pomoci kresby nebo malby. Žáky ujistíme, že jejich výtvarná práce má smysl pro ně samotné, že nebudeme hodnotit výkon, výsledek. Jde o vyjádření subjektivního prožitku a vyjádření toho, co zviditelnila řízená imaginace. Cílem je zakotvit se v pozitivním zdroji uvnitř sebe.

Na menší formát papíru pak žáci tvoří svoji „zdrojovou kartu“. obraz svého vnitřního zdroje. Tato „zdrojová karta“ může kdykoliv sloužit jako osobní podpora v náročných obdobích, jako připomenutí vnitřních zdrojů.

9 Reflexe | Závěrečný kruh

Žáci přinesou do kruhu své práce a sdílejí své vizualizace vnitřních zdrojů. A pokud chtějí, každý sdílí jednu větu o svém největším zdroji – a nebo o tom, jak jej spatřil během imaginace a zachytil výtvarně.

V závěru společné reflexe vyzveme každého, aby „v řetízku“ sdělil jedno slovo jako odpověď na otázku: „Co si dnes odnáším pro svůj každodenní život?“

Poznámka pro pedagoga: Během celého workshopu vědomě podporujeme atmosféru bezpečí, vědomé přítomnosti a laskavé pozornosti k sobě i ostatním. Aktivitu založenou na respektujícím klimatu a sdílení neplánujeme pro kolektiv, v němž se objevují patologické jevy, jako je šikana, otevřené nepřátelství atd.