top of page


Když wellbeing není pouze pocit: jak jej lze uchopit ve výuce i v životě
„Jak se máš?“ zeptá se vás známý, který jde kolem. Odpovídáte urychleně a zaskočeně: „Tyjo, asi celkem dobře.“ Jistí si ale nejste. Na co se vlastně ptáme, když pokládáme otázku z prvního řádku? Na první pohled jednoduchá otázka se při hlubším prozkoumání rozpadá do mnoha vrstev. Někdo mluví o zdraví, jiný o vztazích, další o klidu nebo pocitu, že v životě cítí smysl. Tyto odpovědi jsou důležité, protože vycházejí z osobní zkušenosti. Zároveň ale zůstávají necelistvé a sk


Můj bezpečný prostor: tvorba hnízda jako cesta k hodnotám, bezpečí a sebepoznání
Ve školním prostředí se často soustředíme na výkon, výsledky a plnění úkolů. Méně prostoru bývá věnováno tomu, co student či studentka skutečně potřebuje, kde se cítí bezpečně, co jim dodává vnitřní oporu a jaké hodnoty jsou pro něj důležité. Právě práce s těmito tématy může významně podpořit wellbeing, sebepoznání i kvalitu vztahů ve třídě. Námět „Můj prostor“ propojuje reflexi hodnot, expresivní tvorbu, práci s tělem a imaginaci. Studující během aktivity vytvářejí symbolick


Emocionální autoportrét — rozšiřující aktivita pro sebepoznání a sebevyjádření
Emoce a prožívání se promítají do těla, dechu, držení, pohybu i do způsobu, jakým vnímáme sami sebe a vztahy kolem nás. Současná psychologie i přístupy zaměřené na práci s tělem upozorňují, že emoce mají svou tělesnou stopu a že schopnost je rozpoznávat, reflektovat a bezpečně vyjadřovat souvisí se sebepoznáním, emoční regulací i psychickou odolností. Námět do výuky s názvem Emocionální autoportrét je určen starším adolescentům a studentům. V tříhodinovém formátu propojuje mo


Emocionální portrét — výtvarná reflexe emocí, identity a vnitřního prožívání
Téma emocí patří k důležitým součástem wellbeingově orientovaného vzdělávání i rozvoje socio-emočních kompetencí. Schopnost rozpoznávat vlastní prožívání, hledat pro něj vyjádření a bezpečně jej sdílet souvisí se sebepoznáním, vztahy, duševní hygienou i psychickou odolností. Připravený námět nabízí inspiraci pro výuku na druhém stupni ZŠ, středních školách i v neformálním vzdělávání. Využívá expresivní přístupy, reflexi, práci s tělem, dialog i výtvarnou tvorbu jako prostředk


Poznej svou osobnost! | Metodika pro vedení workshopu pro žáky od 8. třídy po střední školu
Časová dotace: cca 3 × 45 minut (případně 90 minut) Cíl workshopu: Podpořit sebepoznání, sebereflexi a sebepřijetí. Umožnit účastníkům...


Obrázkový cluster | Jedna z metod tvůrčího využití projektivních karet
Projektivní karty – ať už emocionálně laděné Pocitové karty , Tematické karty s konkrétními motivy a nebo třeba projektivní soubory...


Wellbeing jako rovnováha mezi výzvami a zdroji | Jak podpořit vědomé vnímání vlastního wellbeingu u žáků 2. stupně ZŠ a SŠ
Workshop je zaměřen na prožitek a sebepoznání žáků skrze vědomé vnímání toho, co podporuje jejich duševní pohodu, a co ji naopak...


Vzpomínka | Expresivní aktivita s černobílými fotografiemi Jana Povýšila v roli pocitových projektivních karet
Navržená lekce je jednoduchou variantou na modelovou lekci pracující s pocitovými kartami v roli projektivního vizuálního materiálu. Tím...


Já a moje třída | Aplikace modelové lekce využívající pocitové a tematické karty v pedagogické praxi
Existuje nespočet možností, jak v praxi aplikovat modelovou lekci a metodiku doprovázející pocitové karty a karty tematizující duševní...


Krajina jako obraz vnitřního světa — inspirace dílem malířky Wilhelminy Barns-Graham
Jak může krajina vyprávět o člověku? Dá se pomocí barev, tvarů a jednoduchých symbolů zachytit vlastní prožívání, konflikty, vzpomínky nebo každodenní pocity? A proč může být právě malba krajiny bezpečným způsobem, jak mluvit o sobě, aniž bychom museli všechno vyslovit přímo? Tento námět vznikl jako inspirace tvorbou skotské malířky Wilhelminy Barns-Graham, jejíž práce dokázala oslovit děti i dospívající svou jednoduchostí, silnou barevností a propojením reality s osobním pro


Když tělo kreslí — expresivní zachycení tělesných pocitů jako cesta k všímavosti, groundingu a sebepoznání
Mnohé pocity neumíme hned převést do slov. Než se z nich stane jasně pojmenovaná emoce nebo myšlenka, projevují se často nejprve v těle: tlakem na hrudi, sevřením v krku, neklidem v žaludku, napětím v ramenou, chvěním, únavou nebo naopak příjemným teplem a uvolněním. Psychologie i přístupy zaměřené na práci s tělem dlouhodobě upozorňují, že psychické prožívání a tělesné reakce spolu úzce souvisejí. Tato jednoduchá expresivní metoda vede žáky a žákyně k tomu, aby obrátili pozo
bottom of page