Když nejsem online, něco mi uteče. FOMO, digitální kultura a proč náš mozek touží být pořád „u toho“

Tento článek je součástí cyklu popularizačních textů, které doprovázejí edukační plakáty určené do tříd pro starší adolescenty a mladé dospělé. Série vzniká na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Pečuji o sebe a jejím cílem je poskytovat odborně podložené informace o duševním zdraví a nabídnout mladým lidem praktické strategie, jak zvládat tlak současné digitální kultury. Plakát „Když nejsem online, něco mi uteče.“ otevírá téma FOMO (Fear of Missing Out), tedy strachu, že nám unikne něco důležitého, pokud nejsme neustále připojeni. Tento fenomén souvisí se sociálními sítěmi, notifikacemi, srovnáváním s ostatními i s hlubší lidskou potřebou sounáležitosti a uznání.

Plakát 04.pdf

Stáhnout PDF • 12.03MB

Notifikace, lajky a nové příspěvky fungují jako proměnlivé odměny, aktivují dopaminový systém a posilují zvykové chování spojené s kontrolou zařízení.

FOMO je psychologický jev, který se pojí s úzkostí, napětím a pocitem, že musíme být stále „u toho“. Objevuje se v situacích, kdy má člověk obavu, že mu uniká důležitá informace, zážitek nebo příležitost, a vede k nutkavé kontrole mobilu, sociálních sítí či messengerů.

Neuropsychologické výzkumy ukazují, že digitální prostředí využívá mechanismy, které podporují opakované návraty. Notifikace, lajky a nové příspěvky fungují jako proměnlivé odměny, aktivují dopaminový systém a posilují zvykové chování spojené s kontrolou zařízení.

Studie Turela a Serenka (2012) ukazuje, že u některých jedinců může mít užívání sociálních sítí povahu návykového chování, které je doprovázeno impulzivitou a emoční dysregulací. FOMO přitom není pouhou „posedlostí telefonem“; výzkum Alta (2015) potvrzuje souvislost mezi FOMO, úzkostí, nízkou sebeúctou a horšími studijními návyky.

Chybí-li člověku pocit přijetí nebo má-li obavu, že není součástí skupiny, digitální prostředí jen umocňuje tyto nejistoty.

Výzkumy u adolescentů ukazují, že FOMO je často reakcí na sociální srovnávání. Chybí-li člověku pocit přijetí nebo má-li obavu, že není součástí skupiny, digitální prostředí jen umocňuje tyto nejistoty. Meta-analýza Buglasse et al. (2017) upozorňuje, že FOMO podporuje nadměrné užívání sociálních sítí, které je následně spojeno se sníženou životní spokojeností, horší kvalitou spánku a vyšší mírou stresu.

Další studie (Beyens et al., 2016) dokládá, že mladí lidé s výrazným FOMO častěji zažívají poruchy spánku, vyšší denní únavu a horší schopnost koncentrace. Výzkum Elhaie et al. (2016) ukazuje, že FOMO úzce souvisí s úzkostností a depresivními symptomy a že se podílí na cyklu neustálé kontroly smartphonu, který paradoxně úzkost ještě zvyšuje.

Digitální kultura vytváří dojem, že musíme být online, abychom „neztratili krok“. Ve skutečnosti však neustálá kontrola telefonu odčerpává pozornost a narušuje přítomnost. Krátké okamžiky bez stimulu – chvíle ticha, nudy, prostého bytí – jsou nezbytné pro psychickou regeneraci. Když je nenaplníme ničím, co by podporovalo klid, mozek se dostává do stavu trvalé ostražitosti. Výzkum Rosena et al. (2014) dokládá, že časté přepínání mezi podněty a notifikacemi rozbíjí průběžné soustředění a zvyšuje míru stresu.

Prvním krokem je uvědomit si, co se v těle a mysli děje, když sáhneme po telefonu.

Co tedy může pomoci? Prvním krokem je uvědomit si, co se v těle a mysli děje, když sáhneme po telefonu. Zda jde o zvyk, nudu, únavu, nebo úzkost z toho, že „něco uniká“. Klíčové je zpomalit, než mobil vezmeme do ruky, a položit si otázku: „Opravdu to teď potřebuji, nebo se jen bojím, že mi něco uteče?“ Pomáhá také vypnout notifikace, které přerušují pozornost, a vytvořit si pravidla, kdy a kde se telefon nepoužívá – například během jídla, večer před spánkem nebo při učení. Studie Przybylskeho et al. (2013), která pojem FOMO definovala, ukazuje, že vědomé omezování digitální komunikace vede ke snížení stresu a posílení pohody. Pomáhá také návrat k přítomnosti: pomalý nádech a výdech, krátká procházka, pohyb nebo vědomé rozhodnutí věnovat pozornost tomu, co se právě teď skutečně děje.

Užitečné je také rozvíjet vztahové zázemí mimo digitální svět. Skutečné lidské vztahy snižují potřebu srovnávání a tlumí úzkost z toho, že nejsme „u všeho“. Čím více je člověk ukotvený v reálném životě, tím méně je přetížený tlakem být stále online. A konečně: je v pořádku odpojit se. Mozek se regeneruje právě v okamžicích, kdy nejsme bombardováni informacemi. Umět být někdy offline není ztráta – je to dovednost, která chrání naši mysl.

Portál Pečuji o sebe nabízí tipy, relaxace a podpůrné materiály, které mohou mladým lidem pomoci zkrotit digitální přetížení a vrátit pozornost k tomu, co je opravdu důležité.

Tým portálu Pečuji o sebe

Námět: Petra Šobáňová

Spolupráce: Filip Staněk & Alžběta Gregorová

Ilustrace: Kateřina Janků

Odborná psychologická supervize: Eva Směšná

Podpořeno v rámci Programu na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2025.        

Použité zdroje:

Alt, D. (2015). College students’ academic motivation, media engagement and fear of missing out. Computers in Human Behavior, 49, 111–119.

Beyens, I., Frison, E., & Eggermont, S. (2016). I don’t want to miss a thing: Adolescents' fear of missing out and its relationship to adolescents’ sleep outcomes. Journal of Adolescence, 51, 68–75.

Buglass, S. L., Binder, J. F., Betts, L. R., & Underwood, J. D. (2017). Motivators of online vulnerability: The impact of social network site use and FOMO. Computers in Human Behavior, 66, 248–255.

Elhai, J. D., Levine, J. C., & Hall, B. J. (2016). Fear of missing out, need for touch, anxiety and depression associated with problematic smartphone use. Computers in Human Behavior, 63, 509–516.

Przybylski, A. K., Murayama, K., DeHaan, C. R., & Gladwell, V. (2013). Motivational, emotional, and behavioral correlates of fear of missing out. Computers in Human Behavior, 29(4), 1841–1848.

Rosen, L. D., Lim, A., Carrier, L. M., & Cheever, N. A. (2014). An empirical examination of the educational impact of text message interruptions during college lectures. Educational Psychology, 34(5), 627–637.

Turel, O., & Serenko, A. (2012). The benefits and dangers of enjoyment with social networking websites. European Journal of Information Systems, 21(5), 512–528.