top of page

Mapy učebního pokroku: nástroj nejen pro znalosti, ale i pro osobnostní růst


Centrum inovací ve vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci připravilo další přírůstek do fakultní knihovny didaktických materiálů a metodik pro učitele v praxi. Tentokrát jde o originální pomůcky, které učitelům pomohou při zavádění prvků formativního hodnocení do výuky.


Konkrétně jde o soubor celkem pěti originálních map učebního pokroku. Hravé a barevné „mapy“ plné vtipných motivů a variací jsou skvělým pomocníkem pro toho, kdo chce žáky učit vlastnímu hodnocení, motivovat je a dávat jim formativní zpětnou vazbu na jejich učení. Nově vzniklý didaktický prostředek ukazuje, že hodnotit lze zábavně a tak, aby se žáci chtěli posouvat dál.


Mapy nabízejí přívětivé vizualizace přístupné dětem a podněcují jejich snahu rozvíjet se a učit se novým věcem. Vždyť kdo by nechtěl uspět na výpravě na planetu vědění nebo na dobrodružné cestě za neznámými ostrovy? Kdo by se nedal zlákat k sázení lesa nebo pěstování louky? Kdo by nechtěl uspořádat oslavu plnou veselých příšerek?

 



Když se řekne „mapa učebního pokroku“, většina z nás si představí nástroj ke sledování toho, jak si žák ve škole osvojuje nové znalosti a dovednosti. Ale koncept sledování „pokroku“ žáka může být mnohem širší a zahrnovat také sledování a podpory rozvoje osobnostních a sociálních kompetencí.

 

O tom, že právě růst osobnostních a sociálních kompetencí je důležitý, snad nikdo nepochybuje. Dnešní svět vyžaduje nejen odborné znalosti, ale také schopnost komunikovat, spolupracovat, zvládat stres nebo řešit problémy. Rozvoj těchto dovedností probíhá postupně, podobně jako učení matematiky nebo jazyka. Mapy učebního pokroku mohou pomoci identifikovat, kde se žák nachází na své cestě, a nabídnout mu konkrétní cíle pro další růst.

 

Jak může mapa učebního pokroku pomoci nejen rozvíjet znalosti, ale také sledovat, jak žák roste jako osobnost?

 

Vybranou mapu učebního pokroku můžeme využít stejně jako např. v nějakém předmětu. Stanovenými cíli ale nebudu znalosti, nýbrž různé dovednosti sledované v osobnostním a sociálním rozvoji. Zde je několik příkladů:

 

1 Moje schopnost řešit konflikty

Žák se učí zvládat náročné situace, hledat kompromisy a vyjadřovat své potřeby bez agrese.

Příklad: „Jsem schopen říct, co mě trápí, aniž bych někomu ublížil.“

 

2 Empatie a naslouchání

Rozvoj schopnosti vcítit se do druhých a naslouchat bez předsudků.

Příklad: „Naslouchám kamarádovi, aniž bych ho přerušoval, a snažím se pochopit, jak se cítí.“

 

3 Samostatnost a odpovědnost

Žák je schopen dělat vlastní rozhodnutí a uvědomuje si jejich dopady.

Příklad: „Dokončím úkol, aniž by mě k tomu musel někdo vyzývat.“

 

4 Spolupráce

Schopnost efektivně pracovat v týmu, sdílet nápady a přispívat k dosažení společného cíle.

Příklad: „Při skupinové práci pomáhám ostatním a navrhuji nápady.“

 

5 Zvládání emocí

Schopnost rozpoznat a regulovat své pocity, zvládání stresu a frustrace.

Příklad: „Když mě něco naštve, zhluboka se nadechnu a promyslím, co řeknu.“

 

6. Sebepoznání

 Identifikace svých silných a slabých stránek a práce na vlastním růstu.

Příklad: „Vím, že jsem nervózní při prezentacích, a proto si je pečlivě připravuji.“

 

Jak mohou mapy pomoci a proč je s nimi dobré pracovat?

 

Mapy pomáhají sledovat a zviditelnit vývoj žáka. Učitel, rodič nebo samotný žák může mapu využít ke sledování, jak se ve zvolených oblastech zlepšuje. Grafické znázornění inspiruje a přináší radost a uspokojení. Mapy — jsou-li vhodně použity — umožňují stanovit si reálné a dosažitelné cíle, například „zlepšit naslouchání druhým“ nebo „najít způsoby, jak zvládat stres při zkouškách“. Snad nejdůležitější výhodou je podpora sebereflexe. Když se žáci hodnotí sami, získávají vnitřní motivaci a rozvíjejí reflektivní přístup k sobě samému i druhým.

 

Školní znalosti jsou důležité, ale dovednosti jako empatie, spolupráce nebo zvládání stresu jsou pro život skutečně klíčové. Žák, který rozumí sobě i druhým, lépe navazuje vztahy, efektivně řeší problémy a zvládá náročné situace. Pomozme dospívajícím růst nejen jako žákům, ale také jako lidem, kteří budou připraveni čelit výzvám života.

 

 

Více o mapách učebního pokroku

Podívej se, jak rostu! Mapy učebního pokroku pro žáky od 6 do 11 let najdete zde.

 

Metodika zaměřená na vizualizaci rozvoje žáků a na podporu jejich vlastního hodnocení svého pokroku vznikla na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci s podporou Centra inovací ve vzdělávání PdF UP v roce 2024.

 

K projektu věnovanému sebehodnocení žáků a grafickému znázornění jejich pokroku vznikla minisite s metodikou – a především samotné mapy učebního pokroku. Na stránce „Podívej se, jak rostu!“ (https://www.civpdfup.com/mapy) se mohou inspirovat všichni učitelé, kteří se ve své pedagogické praxi snaží získávat hravou formou doklady o učebním pokroku žáků a kteří vedou žáky k vlastnímu hodnocení svého učení a růstu.


A jak mohou učitelé s mapami pracovat?

 

Nejprve si vyberou jednu z ilustrací učebního pokroku žáků a zamyslí se nad tím, jak by ji mohli využít. Na výběr mají celkem pět map se soubory motivů. Zaznamenat do nich mohou cíle či etapy učení v konkrétním předmětu, mohou se zaměřit na plánovaný mezipředmětový projekt, nebo dokonce na delší období, jako je pololetí nebo školní rok.

 

Poté je třeba do stručných hesel sepsat cíle rozvoje či učení. Formulace cílů či dosažených etap by měly být žákům srozumitelné a měly by být velmi konkrétní a "měřitelné". Sám žák by měl být schopen vyhodnotit, zda cíle dosáhl. Cíle by měly být dílčí a dosažitelné. Záměrem učitele by nemělo být žáky "kontrolovat" nebo poukazovat na jejich chyby a nedostatky — lepší je samotné učit posuzovat svůj vlastní vývoj — a především je motivovat a povzbudit.

 

Jakmile jsou cíle stanoveny, doplní se do buněk (ostrovů, planet, koleček, příšerek apod.) a do posteru. Žáci si je mohou po jejich dosažení vymalovávat nebo jinak graficky zaznamenávat. Anebo cíle mohou zůstat připraveny na zvláštním archu a žáci si je budou postupně vystříhávat, vymalovávat a lepit do podkladového posteru.

 

Další variantou je, že si budou žáci své cíle stanovovat sami nebo že si k těm vašim doplní ještě některé další, svoje.

 

Také se samotnými mapami lze pracovat různě: učitelé je mohou ve třídě pověsit na nástěnku a vyzvat žáky, aby si sami namalovali svůj poster, do nějž pak budou své splněné etapy zakreslovat. Každý žák si tak může namalovat svůj vesmír, les, zahradu nebo moře. Je na učiteli, aby zvážil, co bude nejlépe fungovat právě v jeho třídě.

 

BALÍČEK V CANVĚ

 

Mnozí učitelé s oblibou využívají grafický editor Canva a připravují si v něm grafiku vlastních materiálů do výuky. Také na to autorky myslely a nabízejí učitelům přímo v Canvě uživatelský balíček, kde i mohou zájemci mapy sami vytvářet, graficky upravovat a sestavovat. Canva je jednoduchý grafický editor (funguje i ve free verzi, tedy zdarma) a autorky do něj nahrály nejen všechny mapy a pozadí, ale také jednotlivé motivy – jako grafické objekty, s nimiž lze volně manipulovat. S jejich pomocí tak učitelé mohou vytvářet své vlastní mapy v připraveném designu, ale i vytvářet třeba diplomy, pamětní listy nebo hravá "vysvědčení". Také tento způsob může podpořit realizaci responzivní výuky s prvky formativního hodnocení.

 

 

 

 

Námět a zpracování: Petra Šobáňová

Ilustrace: Kamila Francová

Spolupráce: Alžběta Gregorová

 

 

 

 

 

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page