Otázky s přesahem — soubor témat a otázek pro psaní deníku s cílem rozvíjet spirituální dimenzi wellbeingu
- Petra Šobáňová
- 18. 10.
- Minut čtení: 3
„Zastav se na chvíli a nech v sobě promluvit to, co tě přesahuje.“
Spiritualita je v odborné literatuře chápána jako jedna z dimenzí wellbeingu, protože pomáhá hledat smysl, zakotvení a vnitřní oporu v časech pohody, ale i v situacích nejistoty, napětí nebo existenciální tísně. Spiritualita neznamená nutně náboženskou příslušnost, ale základní lidskou potřebu transcendence.
Připravený soubor Otázky s přesahem rozvíjí právě tuto dimenzi — jazykem, který je neutrální a inkluzivní. Navazuje na typické existenciální otázky, jež se odpradávna objevují v různých náboženských i filozofických tradicích napříč kulturami (smysl, dobro, utrpení, odpuštění, čas a věčnost, krása, vztahy, smrt a proměna), aniž by upřednostňoval konkrétní denominaci nebo doktrinální odpověď. V tomto journalingovém souboru duchovních otázek jde o kultivaci schopnosti zastavit se, být v přítomnosti, vnímat hodnoty, pěstovat vděčnost, soucit a naději.
Jak jsou náměty koncipovány
Každý list má jednotnou, bezpečnou strukturu, kterou využívají i jiné naše soubory — a k ní jsou přidány náměty pro rozvoj spirituality:
1. Dotaz na péči o zdraví;
2. Praxe vděčnosti;
3. Zvědomění radostných i obtížných situací uplynulého dne;
4. Krátké uvedení do tématu — jemná, posilující věta, která nastoluje pocit přijetí a smyslu;
5. Tři až čtyři otázky k journalingu — otevřené, nehodnotící, vybízející k tichému přemýšlení i psaní.
Výběr témat na celkem 30 listech je široký: od tématu přítomnosti a smyslu, přes lásku a vztahy, ticho a usebrání, svobodu a odevzdání, půst, rituál a posvátno, pochybnost, uzdravení, až po smrt a proměnu, čas a věčnost, zázrak života, pokoru a přijetí.
Smyslem psaní deníku ani v tomto případě není formulace „správné odpovědi“, ale spíše kultivace dovednosti klást si náročné otázky a unést jejich otevřenost. Právě tato dovednost prospívá psychické odolnosti a zralosti.
Jak s náměty pracovat?
Individuální journaling (10—20 minut)
1. najdi si tiché místo a soukromí, 1–2 minuty věnuj zklidnění dechem;
2. volba listu: náhodně nebo cíleně podle tématu si vyber list;
3. nech si čas na pomalé čtení a přemýšlení;
4. věnuj se psaní bez autocenzury (3–7 minut), případně kreslení nebo jen bezmyšlenkovitému čárání;
5. závěr: vyber jednu větu, kterou si odnášíš do dalšího dne.
Párové sdílení (12–25 minut)
Každý píše sám; poté ve dvojici sdílí to, co chce. Navzájem vedeme dialog o myšlenkách, které v nás otázka nebo nastolené širší téma otevírá.
Skupinová práce ve třídě (30–45 minut)
Učitel/ka vybere 1 téma nebo dává žákům k výběru z vytištěných listů, následuje tiché čtení, krátké individuální psaní a nakonec dobrovolné sdílení v kruhu. Pedagog drží rámec bezpečí (s pravidly dobrovolnosti sdílení, respektu, mlčenlivosti), případně využije rámování hodiny úvodním a závěrečným monitoringem emocí a groundingem.
Důležité zásady pro pedagogickou praxi
Můžeme hovořit o vlastní zkušenosti, avšak nehodnotíme cizí víru či nevíru. Nikomu nevnucujeme vlastní přesvědčení a se zvláštní pozorností ošetřujeme situace vyvolané potenciálně citlivými tématy. Vždy máme přichystanou nějakou metodu groundingu či přechodový rituál. Respektujeme rozmanitost různých přesvědčení: připomínejme, že texty nenabízejí odpovědi a nejsou návodem ke konkrétním duchovním praktikám; jsou především prostorem pro otázky. Nehodnotíme „správnost“ odpovědí ani množství textu. Vnímáme a oceňujeme proces: schopnost zastavit se, pojmenovat důležité skutečnosti, být k sobě laskavý, ochotu hledat smysl. Normalizujeme bezradnost: je v pořádku, že odpověď nepřichází nebo že jsou otázky příliš vzdálené.
Smyslem je pěstovat vnitřní ztišení, pozornost vůči sobě a naději — kvality, které činí náš život plnějším a vztahy laskavějšími. Stačí jeden list, tři věty a pár minut ticha. Zbytek může dozrávat sám libovolně dlouho.
Soubor ke stažení v pdf — barevně i černobíle:
Námět a zpracování: Petra Šobáňová
Ilustrace: Kateřina Janků
Komentáře