Proč se takhle chováš? Psychologické potřeby jako klíč k porozumění emocím, chování i duševnímu zdraví

 

Tento článek je součástí cyklu popularizačních textů doprovázejících edukační plakáty určené pro starší adolescenty a mladé dospělé. Série vzniká na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Pečuji o sebe a jejím cílem je nabídnout školám odborně podložené informace o duševním zdraví spolu s praktickými doporučeními, která mohou mladým lidem pomáhat porozumět sobě, svým emocím a vztahům. Plakát „Proč se takhle chováš?“ upozorňuje na to, že naše chování není náhoda. Velmi často odráží, jak jsou naplněné nebo nenaplněné naše základní psychologické potřeby.

 

Plakát 09.pdf

Stáhnout PDF • 15.58MB

Výzkumy potvrzují, že nenaplněné psychologické potřeby přímo souvisejí s psychickými potížemi.

Psychologické potřeby jsou přirozené, univerzální a nezbytné pro zdravý emoční i vztahový vývoj. Podle teorie sebedeterminace (Self-Determination Theory), jedné z nejvýznamnějších teorií lidské motivace, stojí za zdravým fungováním a vnitřní motivací naplňování tří základních potřeb: autonomie, kompetence a sounáležitosti (Deci & Ryan, 2000). Autonomie znamená možnost ovlivňovat svůj život a jednat v souladu s tím, co je pro nás důležité. Kompetence je pocit, že něco zvládáme a že máme vliv na svět kolem sebe. Sounáležitost je potřeba bezpečí, vztahové blízkosti a přijetí. Když jsou tyto tři potřeby dlouhodobě naplňované, roste naše motivace, kreativita, pozornost i psychická odolnost. Když naplňované nejsou, objevují se různé formy napětí a obtíží.

Výzkumy potvrzují, že nenaplněné psychologické potřeby přímo souvisejí s psychickými potížemi. Studie Vansteenkisteho et al. (2020) ukazuje, že chronická frustrace potřeb autonomie, kompetence a sounáležitosti vede ke zvýšené míře úzkosti, podrážděnosti, agresivity nebo apatie. Další výzkumy (Ryan & Deci, 2017) potvrzují, že lidé s nenaplněnými potřebami častěji zažívají vyčerpání, zhoršené soustředění, vztahové konflikty i vyšší riziko depresivních symptomů. Naplňování potřeb přitom není luxus navíc – je to základní stavební kámen duševního zdraví.

Naplňování potřeb je klíčem k rovnováze. Lidé s nenaplněnými potřebami častěji zažívají vyčerpání, zhoršené soustředění, vztahové konflikty i vyšší riziko depresivních symptomů.

Jak se ale nenaplněné potřeby projevují? Někdy velmi nenápadně. Podrážděnost může signalizovat ohroženou autonomii – například když člověk nemá možnost ovlivnit své tempo nebo způsoby práce. Úzkost může být signálem nenaplněné potřeby bezpečí nebo jistoty. Apatie nebo vyčerpání mohou souviset s nenaplněnou potřebou kompetence, když člověk dlouhodobě nezažívá úspěch ani pocit pokroku. Osamělost nebo konfliktnost mohou naopak ukazovat na deficit sounáležitosti. Výzkum Ciarrochiho et al. (2016) ukazuje, že emoce fungují jako signály potřeb: pokud je dokážeme číst, lépe porozumíme svému chování a dokážeme upravit prostředí i návyky tak, aby byly zdravější.

Naplňování potřeb je klíčem k rovnováze. To však neznamená, že je musíme naplnit dokonale. Stačí vědomé malé kroky: dávat si přiměřenou míru volby (autonomie), rozpoznat a ocenit vlastní pokrok místo dokonalosti (kompetence), trávit čas s lidmi, u nichž se cítíme bezpečně a přijatě (sounáležitost). V praxi pomáhá zastavit se a ptát se: „Jak se teď cítím? Co právě potřebuji?“ Krátké každodenní sebereflexe odhalí, která potřeba je saturovaná a která volá o pozornost.

Důležitá je i prevence. Prostředí, které podporuje psychologické potřeby, snižuje stres a posiluje odolnost. Ve škole to znamená dávat studentům možnost volby, vytvářet předvídatelné a bezpečné klima, poskytovat podporu místo posuzování, oceňovat úsilí, nejen výkon, a budovat vztahy založené na respektu. Výzkum Niemiece & Ryana (2009) ukazuje, že podpora autonomie a sounáležitosti v prostředí školy přímo zlepšuje emoční pohodu studentů a jejich motivaci k učení.

Psychologické potřeby nejsou abstraktní pojem. Jsou součástí každodenního života. Když je umíme vnímat a naplňovat, lépe rozumíme sami sobě i druhým. Když je dlouhodobě přehlížíme, tělo i mysl nám to začnou dávat najevo. Portál Pečuji o sebe nabízí pracovní listy, texty a cvičení, která mohou pomoci tyto potřeby lépe rozpoznat a podpořit jejich naplňování v každodenním životě.

Tým portálu Pečuji o sebe

Námět: Petra Šobáňová

Spolupráce: Filip Staněk & Alžběta Gregorová

Ilustrace: Kateřina Janků

Odborná psychologická supervize: Eva Směšná

Podpořeno v rámci Programu na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2025.        

Použité zdroje:

Ciarrochi, J., et al. (2016). The role of emotional competence in well-being and psychological functioning. Journal of Happiness Studies, 17(4), 1659–1678.

Deci, E. L., & Ryan, R. M. (2000). The “what” and “why” of goal pursuits: Human needs and self-determination. Psychological Inquiry, 11(4), 227–268.

Niemiec, C. P., & Ryan, R. M. (2009). Autonomy, competence, and relatedness in the classroom: Applying self-determination theory to educational practice. Theory and Research in Education, 7(2), 133–144.

Ryan, R. M., & Deci, E. L. (2017). Self-Determination Theory. Guilford Press.

Vansteenkiste, M., et al. (2020). Toward an integrative model of need-based well-being. Motivation and Emotion, 44, 10–32.