Emocionální autoportrét — rozšiřující aktivita pro sebepoznání a sebevyjádření

Emoce a prožívání se promítají do těla, dechu, držení, pohybu i do způsobu, jakým vnímáme sami sebe a vztahy kolem nás. Současná psychologie i přístupy zaměřené na práci s tělem upozorňují, že emoce mají svou tělesnou stopu a že schopnost je rozpoznávat, reflektovat a bezpečně vyjadřovat souvisí se sebepoznáním, emoční regulací i psychickou odolností.

Námět do výuky s názvem Emocionální autoportrét je určen starším adolescentům a studentům. V tříhodinovém formátu propojuje monitoring emocí, sdílení ve dvojicích, expresivní převod emocí do většího formátu a následnou tvorbu autoportrétu, který symbolicky zachytí vnitřní prožívání autora. Návrh lekce navazuje na původní námět Emocionální portrét a rozšiřuje jej. Zachovává základní strukturu lekce opírající se o monitoring emocí s využitím projektivních materiálů (pocitových karet nebo reprodukcí portrétů), sebepoznávací aktivitu, expresivní činnost a reflexi.

Po úvodním monitoringu emocí pomocí pocitových karet a krátké evokaci tématu portrétu za pomoci reprodukcí portrétů účastníci pracují s archem emocí, v němž vybírají a pojmenovávají své opakující se emoční stavy. Každý na svém archu postupně zaznačí názvy svých nejčastěji prožívaných emocí; pokud je jich příliš mnoho, konečný počet se redukuje na 5 vybraných emocí, jež jsou pro člověka nejtypičtější. Poté žáci a žákyně svůj arch sdílejí ve dvojici. Tento krok podporuje schopnost mluvit o vlastním prožívání a zároveň naslouchat druhému bez hodnocení.

Na vzájemné sdílení navazuje tvorba záznamu emocí na formát A3. Vzniknout může něco jako mrak emocí, krajina emocí, mapa vnitřního prožívání nebo abstraktní kompozice z barev, linií, skvrn, gest a slov. V kresbě bude barevnou skvrnou nebo jiným způsobem zaznačena každá z pěti vybraných emocí. Smyslem této části je převést vnitřní svět do viditelné podoby, aby se stal lépe uchopitelným a reflektovatelným.

Poté přichází na řadu kooperativní hra s portrétní kresbou. Účastníci pracují ve dvou soustředných kruzích a v krátkých intervalech společně vytvářejí rychlé, deformované a uvolněné portrétní skici. Cílem aktivity je vznik skic, které následně poslouží pro malbu autoportrétu. Tato hravá fáze, kdy vzniká kolektivní skica pro každého ve skupině, pomáhá oslabit perfekcionismus a strach z tvorby portrétu, uvolnit atmosféru a připravit půdu pro osobnější práci. Vzniklé skici pak mohou sloužit jako základ individuálního emocionálního autoportrétu, který účastníci dále rozvíjejí barvou, symbolem, gestem nebo vrstvami inspirovanými předchozím „mrakem emocí“. Pokud se s výslednou skicou od skupiny neztotožňují, mohou ji svobodně přemalovat. Jediným "omezením" je instrukce dodržet barevnou škálu, která vznikla v předchozím kroku.

Těžištěm aktivity zůstává tvorba autoportrétu, který je propojen s předešlým sebepoznáním a sebeuvědoměním. Cílem není realistický obraz tváře, ale vizuální výpověď o tom, co člověk prožívá, co ukazuje navenek a co zůstává skryté. Workshop podporuje emoční gramotnost, sebepoznání, práci s identitou, schopnost sdílení i porozumění odlišnosti. Závěrečná reflexe zůstává dobrovolná a bezpečná; cílem není interpretovat práce druhých, ale umožnit autorům pojmenovat, co během tvorby objevili a co si z procesu odnášejí. Workshop lze uzavřít stejným způsobem jako také začal — výběrem pocitové karty a slovem na konec. Během log outu si dopřejeme soustředěný pohled na vzniklý soubor obrazů a vnímání vizuálních a významových kvalit vzniklých prací.

Námět: Petra Šobáňová