top of page

Vzpomínka | Expresivní aktivita s černobílými fotografiemi Jana Povýšila v roli pocitových projektivních karet



Navržená lekce je jednoduchou variantou na modelovou lekci pracující s pocitovými kartami v roli projektivního vizuálního materiálu. Tím se v navržené lekci stávají černobílé fotografie fotografa a paralympionika Jana Povýšila, jež nám umělec laskavě poskytl k edukativnímu využití. Můžete si je díky tomu volně stáhnout a využít ve výuce. Lekce využívá fotografie jako originální projektivní materiál, který žáci a žákyně spojují se svým subjektivním prožíváním. Percepce obrazového materiálu je poté doplněna expresivní a reflektivní aktivitou.


Pomůcky: fotografie Jana Povýšila, výtvarné pomůcky: fixy, suché či olejové pastely, tempery — podle toho, co máme k dispozici. V realizované aktivitě je možné potlačit barevnost — v souladu s originálními fotografiemi (žákům tedy nabídneme jen tužky, černé a šedé pastelky a pastely).



Časová dotace: 2 × 45 min. (Aktivitu lze také zhustit do jedné hodiny, účinnější je ale dvouhodinový blok vcelku s prostorem pro reflexi.)

 

Cíle:

— žák vnímá své emoce a zaměřuje svoji pozornost na vlastní prožívání;

— žák vyjadřuje slovy i obrazovými prostředky své emoce a vzpomínky;

— pro vyjádření žák využívá prostředky malby a kresby, do svého výtvarného vyjádření aplikuje psychologické působení černobílého obrazu reality a princip projekce;

— žák porozumí prospěšnosti introspekce a zvědomí si svou minulost;

— žák se naučí pracovat s obrazovou asociací a využívat výtvarné prostředky pro vyjádření svého subjektivního prožívání;

— žák se učí vnímat prožívání druhých lidí a empatickému přístupu k ostatním;

— žák rozvíjí svou komunikační kompetenci: komunikovat s druhými, naslouchat, vyjadřovat se před ostatními;

— žák získá zkušenost s tvorbou a naučí se uvolnit prostřednictvím percepce a exprese;

— žák vlastními slovy hovoří o svém prožívání.

 

Průběh vyučovací jednotky:

 

1. Volba fotografie, check in


Vyberte si obrázek, který vás na první pohled přitáhne, a poté v kruhu fotografii představte ostatním a pokuste se vyjádřit, čím vás zaujala. Představte se, sdílejte svůj momentální stav a náladu. Obrázky zanechejte na místě.

 

2. Evokace: vyprávějte příběh a navazujte na sebe


Všichni vytvoří kruh, učitel/ka zahájí s jednou reprodukcí „řetízek“ příběhu.

Minulý týden jsem jela na návštěvu k rodičům a když jsem procházela kolem staré ohrady poblíž nádraží, zaujalo mě graffiti na ohradě a vybavila se mi dávná vzpomínka na babičku.


Kruh pokračuje a každý z žáků přidává další část vymyšleného příběhu, čímž se ladíme na mód obrazotvornosti a proudu asociací a zároveň evokujeme téma vzpomínky.

 

3. Recepce a projektivní využití vybrané fotografie — samostatná práce


Fotografie slouží nejen jako estetický objekt, ale také jako originální projektivní materiál, který žáci spojují se svým subjektivním prožíváním. Percepce obrazového materiálu je poté doplněna expresivní a reflektivní aktivitou.


Postup aktivity a instrukce žákům a žákyním:


1. Dejte si prostor a v klidu pozorujte fotografii, zapisujte si k ní jednotlivá slova, jimiž popíšete, co vidíte.

 

2. Pokuste se percepci propojit s nějakou vzpomínkou: viděli jste už někdy podobný výjev? Připomíná vám něco, co už jste někdy viděli? Svou vzpomínku sepište.

 

3. Pokud vám to čas na aktivitu dovolí, můžete na fotografii reagovat výtvarně: kresbou, malbou, fotografií.

 



3. Sdílení a reflexe v kruhu


V bezpečném podpůrném prostředí nabídneme žákům a žákyním možnost přečíst zaznamenané vzpomínky nebo volnými slovy okomentovat tvůrčí reakci na zadání. Účastníky nenutíme, kdo hovořit nechce, pouze ukáže výsledek své práce; je vhodné všechny vzniklé zápisky či kresby přinést do kruhu a "vystavit".


Pokud máte chuť, přečtěte ostatním svou vzpomínku. Jak se vám dařilo propojit obraz s vlastní osobní vzpomínkou?

 

4. Hravá aktivita — změna perspektivy

 

Pokud zbývá prostor (nebo pokud je vhodné téma odlehčit — například v případě, že se objevily negativní vzpomínky a je potřeba uvolnit atmosféru a třídu převést do jiné nálady), nabídneme žákům a žákyním hru navazující na fotografie.


Jaká vzpomínka by se mohla vybavit — při pohledu na váš vybraný obrázek — například:


Vráně, která se prochází opodál?

Stromu, který roste v sousedství?

Astronautovi, který již mnoho týdnů pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici?

Staré ženě, která scénu pozoruje z okna protějšího domu?

Pracovníkovi Technických služeb města, který se stará o úklid a zeleň místa?

Pilotovi dopravního letadla, který letí nad místem na fotografii?

Fotografovi, který pořídil snímek?

Nějaké konkrétní věci z fotografie?

 

5. Sdílení nápadů, reflexe aktivity v kruhu

 

Debatu vracíme k tématu projektivního potenciálu umění, ale i běžného vizuálního materiálu; bází je projektivní prostředek — žáci a žákyně hledají v obrazu svoje téma nebo téma nabídnuté učitelem. Začínají obvykle pozorováním, identifikací motivů, asociováním a postupným hledáním tématu či ryze osobního významu — na které v další fázi lekce navazuje expresivní aktivita. Tento proces lze pojmenovat jako proces percepce, tedy vnímání, kdy žák jedinečným způsobem konstruuje vnímaný podnět (ale i celku výukové situace) s využitím senzorických informací, a svých dosavadních zkušeností, stavů, znalostí a myšlenkových procesů. Proces osobní interpretace.

 

V reflektivní části se vracíme do kruhu a celé skupině dáme prostor pro sdílení zážitků z expresivních aktivit. Podle zvoleného cíle a témat vracíme komunikaci v kruhu právě k nim, tak aby došlo k vyslovení a k upevnění poznání. Pro reflexi by měly být přichystány otázky cílící na hlavní téma, to ale neznamená, že by žáci nemohli sdílet i další zážitky a postřehy. Pro reflexi necháváme dostatek času, protože důležité je nejenom vnímat a tvořit, ale také o prožitku a poznání hovořit slovy.

 

6 Závěrečný check out — jedno slovo


Vezmeme znovu fotografii. Intenzivně jsme s ní pracovali, díváte se na ni stále stejně? Změnili jste pohled?


Uzavřeme řetízek — každý řekne jedno slovo, s nímž odchází.

 

 



Jan Povýšil

Sportovec, fotograf; po úraze v patnácti letech se začal věnovat plavání a stal se známým a úspěšným paralympionikem. Šestkrát získal 4. místo na MS, z paralympiády v Sydney 2000 má tři medaile, na MS 2002 získal stříbro, paralympijských medailí má celkem šest. Věnuje se fotografování a nově i kulturistice.


Jan Povýšil portálu Pečuji o sebe a jeho uživatelům laskavě poskytl své fotografie a díky tomu vám postupně nabídneme také další náměty pro expresivní činnost.



Foto Jana Povýšila Flowee

Foto z realizace aktivity: Petra Šobáňová

Černobílé fotografie pro aktivity: Jan Povýšil

Text: Petra Šobáňová

 

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page